někdy je nám těch Až, zbytečně až až. Někdy stačí i jedno a dokud není až, tak je jen do té doby.

človiček: a víš, že jsem si dneska říkala, že to vlastně o něm vůbec není.. že se skrz to všechno stejně dívám jenom na sebe. Že všechno, co si do něj projektuju, jsem stejně jenom já. Všechny ty city, touhy, osobnost apod. Buhví proč to věším na druhý.

Dandy: hmm jj, myslela jsem, že mám jasno :/

Hanulka: díky :) Šlo to přímo. Upřímně jsem se ani nesnažila snažit o básničku. Bylo mi jasný, že to potřebuju napsat.

Psavec: přesně. Děkuju :)

Stává se.
Důvěřuj ale prověřuj

Akaia : někdy se tak stane, ale dobře poskládané. Děkuji.

Dominantní stromy vzbuzují pozornost, oni ale jen podporují své okolí. Sleduješ obraz skrze teleobjektiv, ale díváš se zvenčí směrem k sobě. To je omyl. Jsi krásná....dávat to znamená půjčovat své šaty osobnosti lidem dokud jim nepadnou lépe jak tobě.

Probuzení není otázkou jen očí, otvírá se nám vnímání podobenství. Kdesi jsou ostatní co zní srdcem aspoň podobně. Není přáním se zmocnit jen zavnímat se a povzbudit se.

Někdy stačí jen projít kolem sebe, pak oči otáčí se za duší s kterou jsem snad musel být tam kdesi....je pozdě dotknout se konečky prstů...příště??

Doufám, že poslední.

Akaia : ano, co mělo stát, se stane.... to známe všichni.Díky.

Líbí se mi

Miňko: Díky :)

Velmi zajímavá...

Morfeus: Jsem ráda, že jsem mohla pomoct s výběrem jména pro psa :D

LadyLoba: ;)

ju

Akaia: Tak někdy to tak bývá,) Kdybych měl někdy ještě psa, pojmenuji ho třeba takhle :) Duchové přírody budou happy :)

Hanulka: Jsem ráda, že se ti líbila, díky :)