Milá ... a kouzelná - především svým závěrem ... :-)

ta báseň je opravdu krásná.. křehká.. dýchá z ní lehká nostalgie, naděje i smutek..

A42: To je zajímavý postřeh.. Asi by mě nenapadlo o tom takto přemýšlet, ale možná nás to fascinuje právě proto, že je to věc, které se můžeme reálně dotknout, je nedokonalá ale uchopitelná a navíc vyvolává něco, co virtuální realita nabídnout nedovede… Nevím, možná by nám to lépe vysvětlil nějaký erudovaný psycholog :)
Děkuju moc za zastavení...

Křehká jak ten porcelán, taky se člověk bojí cvrnknout, aby... Ale je to stejně legrační, jak nás při možnostech virtuální reality fascinuje něco tak mechanického a vlastně neobratného.

annaav: Děkuji...

DDD: Chudák skříňka, dostala tenkrát asi co proto :)
Já si zase vzpomínám, že jsme na prázdninách u babičky se sestrou tajně chodili na hůru, kde jsme chodit nesměli protože tam byla stará podlaha plná steřelých prken, některé i chyběly. A na té hůře v rohu stála skříň a v ní byla spousta věcí, které nás samozřejmě lákali. A jednou z nich byla hrací skříňka na klíček s malou baletkou. Vždycky jsme si ji vytáhli, natočili a dívali se, jak tančí. Hrozně se mi líbil ten zvuk a potěšil jsi mě, že to zní autenticky, snad jsem se tomu aspoň malinko přiblížil.
Kde je té skříňce konec nemám tušení, protože chalupa kde prarodiče žili je už dávno přestavěná. Ale mám ji v sobě…
Děkuji moc za zastavení a krásná slova!

Yasmin: Děkuju za krásný komentář, nevím co říct… Mám radost, protože když báseň vyvolá nějaký pocit, dojem nebo třeba lehký úsměv, je to pro mne to nejvíc, co si jako autor mohu přát. A těší mě, že jsi u ní zanechala otisk...

Yanishka: Jsem rád, že se líbí...

Pekné. Snivé.

Tahle se trefila. Jak tomu rozumím...

Nad tímhle přemýšlím poměrně často. Ono je asi potřeba chtít na těch druhých i po dlouhém vztahu vidět to cenné, překvapivé a obdivuhodné a nenechat převážit to, co člověku vadí. Znám svoji ženu 23 let. Nemůžu tvrdit, že bych jí rozuměl. Což myslím tak pozitivně, jak jen to jde :-)
Moc hezky jsi to napsal. Na podobné téma jsem si na podzim napsal písničku.

To je krásný! Vzpomínám, jak jsme před patnácti lety skoro nábožně sedávali kolem prvního nemluvněte v naší velké a značně příbuzensky pokřížené partě a sledovali, jak nemůže spustit oči z malé tanečnice na babiččině hračkové skříňce. Mimochodem - ta melodie byla podobná. Jen ta skříňka už není. Těch dětí se na ní vystřídalo potom moc :-) Jsem rád, že i v čase, kdy se nosí spíš cynismus a rádobydrsňáctví, je možné tu a tam narazit na kousek krásna a citu, kterému se dá věřit. Díky :-)

Jsem tak moc ráda, že tu jsou tvé básně. Tolik něžné a nádherné, bojím se, abych tu křehkost nerozbila zbytečnými slovy... Hudba skvěle doplňuje text a celkovou atmosféru a dokonale do té čisté něhy zapadá. Je to krása :-)!
Usmívám se... :-)

překrásná

timelady: Ty jsi také milá :) Díky moc.

vanovaso: To mě moc těší, děkuju za zastavení...

Krásné a miloučké :)

Krásná, něžná, pohladila a vyvolala vzpomínky na dětství....

Zamila: Chápu... :) Díky moc za zastavení!

oslovila mě, děkuji