Co mi to jen připomíná?
Taky kastrůlkuju! Pytlíčky mě teda neberou, s tím mě irituje panímáma... no aspoň má pes co škubat a nežere ponožky, jenže kdo to pak má uklízet, že?
A víš co mě dokáže vytočit? Když muž uklidí do lednice kastról is naběračkou, nebo tam nechá prázdnej talíř a navíc ještě s příborem, nebo nožem, to skáču z kůže... už se to naštěstí vcelku odnaučil, víže bych byla schopná po něm ten nůž, horším případě a talíř v lepším, mrsknout... a trefila bych se... tím správným koncem, jak jsem letos zjistila, ještě pořád to umim :-D
Díky.

Amelie M.: ty me bavis :) ... asi nejen me :) ... jo, ma to styl

ŽblaBuňka: ano.. ;) děkuji

vanovaso: děkuji :)

tohle se komentovat nehodí, tohle se musí procítit ... ;o)

křehkost a nepolapitelnost žití... hezká,moc

skvěle napsaný, bloudění? Já bloudím nejen lesem, ale prakticky pořád :)))
ta fotka s tím psem je úžasná.

ano taron! tak nějak to cítím i já.. :) díky za zastavení

jakoby smutná, je v ní však ledové nádherná realita romanticky pojatá.

Lenča: díky :)

Psavec: to mě těší.. děkuju

Dozor: jsem ráda, že se líbí.. je to taková má srdcovka.. děkuju

Yana: děkuju :)

Zamila: každý jednou roztajeme :) díky

Nádherné...

Moc hezky jsi to poskládala.

Pěkná a smutná. Určitě zajímavé přirovnání k vločce.
nádherná jako víla, co na mém okně celou zimu žila:)

moc hezká svým přirovnáním

Pěkná, i když smutná svou konečností ... Opovaž se roztát ! ;-)

Týýýjo, próza v neslavnějších dílech ! Gratuluju a nesu kytku ! ;-)