je to tedy experiment, no já vlastně nemám moc ráda čaj, tak asi se do ní nedovedu vžít, ale ostatním se líbí :-), je to příklad že se dá psát o všem a různě, je fajn že experimentuješ

Singularis: dobrý postřeh.. i čaj, který nám moc nechutná, na nás může mít blahodárný vliv :)) a jinak, někdy možná dost dobře nevíme, co chceme a tak plýtváme čímkoli, co nám jen trošku nesedne.. nejenom čajem.. díky za zastavení

Povedlo se ti vystihnout spoustu pocitů spojených s čajem, to se mi moc líbí. Cítím v tom možná trochu přehnané nároky; chudák čaj, když s ním bylo tolik práce a skončí v dřezu. Snad by bylo lepší spokojit se s takovým, jaký je, a příště ho zkusit udělat lepší.

Ještě mě napadlo, že někdy pijeme čaj jako lék, vůbec nám nemusí chutnat, ale o tom asi tato báseň není.

ŽblaBuňka: ano, nejhezčí jsou věci s láskou připravené či darované.. souhlas.. :) děkuju

koiška: děkuju :-)

korálek: tak to mě těší :)

Krásný čajový dýchánek..:)

čaj
pravý, bylinkový, ovocný
slabý, silný
hořký, sladký
vřelý, ledový
mě nejvíc chutná s láskou připravený

líbí se mi moc :-)

Amelie M.: Ale souhlasím, že to, že každý vnímáme svět jinak, je fajn. :)

Amelie M.: Nemyslel/a jsem to tak, že by mi první polovina připadala nesymbolická, ani jsem se nesnažil/a ji symbolicky interpretovat. (A navíc jediné symboly, které si se smrtí spojuji, jsou černá barva, lebka se zkříženými hnátami nebo na kůlu a kosa, i když ta černá barva a kosa mohou mít i spoustu dalších významů, např. když "narazí kosa na kámen", nemá to se smrtí nic společného.)

Myslel/a jsem to tak, že to, co se v té první části popisuje, si dokážu zcela reálně představit (i když listy připevněné ve vlasech jsem snad ještě u nikoho neviděl/a, takže to asi není obvyklé).

Singularis: díky za komentář :) trošku si lámu hlavu nad tím, jak to přesně myslíš.. zvlášť v první polovině jsem se snažila použít alespoň nějaké symboly, které charakterizují atmosféru smrti či ji samotnou.. a tobě to přijde nesymbolické.. no možná proto, že jsem to pojala trošku jinak, ač jsem do toho zamotala i tradiční prvky..

k závěru nevím co dodat, jsi první, kdo se v něm ztratil/a, ale i za takový názor díky, je to aspoň doklad toho, jak jsme každý jiný a jak můžeme vnímat věci jinak.. a to je fajn.. :-)

Hezký nápad. Přivedl mě k zamyšlení nad tím, jaký by byl svět, kdyby lidé ve všem viděli jen symboly. Člověk by nepotkával lidi, ale symboly krásy, moudrosti, plodnosti, smrti apod. Sám by se pak také musel stát symbolem něčeho. No... nelíbilo by se mi v takovém světě žít.

Ale abych se vrátil/a k té miniatuře, až po stříbrné nůžky mi to dává celkem dobrý nesymbolický smysl. Až pak to smysl ztrácí a člověk musí přemýšlet, co tím asi bylo míněno. Tím se tato miniatura liší od jiných podobných, které buď nedávají smysl od začátku, nebo dávají smysl celé. Alespoň tak to vidím.

Jiří Turner: chvíli jsem uvažovala o básni (tedy, poměrně dlouho).. a pak jsem to zkusila.. jenže.. jakmile se už vydám nějakou cestou, nejde mi z ní úplně dobře sejít a tak jsem to raději nechala tak.. :) díky za komentář

oslov radek: díky :)

Orionka: dělá mi neskutečnou radost, když někoho takhle "převezu" :)) děkuju :-)

To je dobré. Chvíli mi přišlo, že by tomu nápadu slušela nějaké jiná forma (klidně taková poeovská povídka nebo báseň), ale možná je to pro tyto stránky forma ideální. V tištěné podobě bych určitě preferoval povídku, ve které by se mohla ta mystifikace ještě prohloubit.

líbí

Moc hezky nás taháš za nos :). Tyhle drobné příběhy s překvapením mám ráda.

díky van :)