Megynka: děkuji...

Nádherná ...

Lenča: díky za zastavení, a ne,nikdy jsem drogy nebrala ,tohle je jen fikce, to ostatní platí... představy s city nás osvobozují a jsou lepší než drogy - vlastně jsou drogou... je to jen příměr...

Jj, očistit duši a být láskou na Zemi - to zní nádherně, až romanticky. Krásná, hluboká báseň :)
Ještě by mě zajímalo, smím-li se zeptat, jestli jsi opravdu něco takového zkusila. Já jedním očištěním prošla, i když jiným způsobem, a pořádně mě to sejmulo. Ono v tý duši je tak hnusnýho bahna a to, když při očistě vyleze ven... Kdybych věděla, co to se mnou udělá, nevím, nevím, jestli bych do toho šla. I když ono se to stejně nedá předem představit, takže asi jó :D Co tě nezabije, to tě posílí. A co tě posílí, to se počítá. A já to přežila .)

děkuji...

Dávám do záložek :-)

Ach, ta je krásná... Peru... ayahuasca... "...jsme jenom já a ty / jsme svými vzájemnými šamany / jsme padlými však čistými anděly / Jsme láskou na Zemi" - nádhera :-) . Něčím mi připomíná moji píseň http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=25501-ty-a-ja ... v podstatě je to o tomtéž :-)

Jiří Turner: asi tak , většinou se básně nevysvětlují, ale tady se trochu pokusím, první část kdy drobky padají - je jakoby samostná, prostě sladká ústa, medová vyznání, a druhá je o prstech, které se dotýkají jako vážky -odmítajíc půst- nechtějí přestat....stačí? , děkuji za komentář a zastavení...

Lenča: díky...

Ta báseň má hezkou atmosféru. Chápu, že tento způsob vyjádření se nemusí řídit nějakými přísnými logickými pravidly, ale přesto nechápu, jak může( i obrazně a personifikovaně) něco padat, jako když vážka něco odmítá. Dokážu si padání představit různými příměry, ale nedokážu si představit padání jako odmítání.

Krásná :)

Yana:díky za komentář i přání, ale nerozumím tomu zklamání, z čeho? jako uAilin, prostě se přestat bát? jj, učím se to..

tahle báseň mi "zachutnala", vnímám to sladké období a z celého srdce ti ho přeji, ten závěr mě malinko zklamal, ale jen svým obsahem

Ailin: asi máš pravdu , vlastně by to mohlo všechno naopak oslabit, ale člověk tak trochu má v sobě zakódované obavy, a někdy tak zbytečné, že si nevychutná tu chvíli chvil... jo, báseň nechám, nebyla by už moje... ale na sobě musím stále pracovat... díky

vanovaso: Samozřejmě... :-) ... hlavně v sobě. V básni je to hezké :-)

Ailin: diky...to myslíš vynechat tu obavu,že se to může ztratit?

vanovaso: Moc hezké... plné naděje a léta. Úplně živě vidím ty vážky... :-)

Tak jedna "kritika", jo? ;-) Ten konec by se měl změnit na: "a čistotu vody co naše srdce omývá a nikdy neodtéká" :-) (To bych Ti moc přála... :-) )

domkal: děkuji za zastavení ...

krátký, autentický, krutý, boží