Tak ta mě vážně zaujala. Jsem spíš na egyptskou mytologii, tak jsem si o tom musela něco najít. Jsou tam zajímavé souvislosti, ale i rozdíly.
Moc hezká, tajemno - to je něco pro mě .) Príma odlehčený konec :)
A já myslela, že ty tohle neee :D

vanovaso: Moc hezká pocta slunci.

krásná báseň, plná lásky a citu

Marnerin: díky ...

Je překrásná.

Ailin: ať v žáru shoříme... díky

Nádherná... souzním, velmi... Ať jsme jedno.

cítím to teplo, světlo a zář, ale stále mnou prochází ještě mráz... a tobě díky

Ten konec je nádherný, dokonalý. Zářit jako Slunce, mít boží Slunce v sobě... :)

Amelie M.: ale ono je prověřovat a prověřovat.. jjj, je to život ... díky za zastavení...

koiška: díky, no , co nás nezabije.... a taky se učíme... třeba má pravdu i Ailin, ...

já to vezmu z jiného soudku jo? důvěřuj, ale prověřuj :))

je to dobré zamyšlení ;)

vanovaso: To je síla vanu. Život stále zkouší co vydržíme.

Ailin: odvahu pochopit a přijmout... ale ano, to chápu, jen ta jedna musí začít a velmi upřímně...

vanovaso: Tu odvahu musí mít obě strany... jednostranně to nefunguje :-(

Ailin: vidíš, takhle jsem to nepojala... i to může být varianta... pak by se dalo leccos pochopit, jenže k tomu patří ta odvaha k znovuotevření minulosti , aby to ta druhá strana mohla strávit, ale díky...

Důvěra - to je buď dar, který dostaneme do vínku - anebo veliké umění. Někdy může být nedůvěra taky něco jako znovuotevřená rána... minulost, která volá po zhojení. Znám to.

Lenča: co mám dodávat Lenčo,...díky

Tak takovému zážitku bych se ráda vyhnula :(
Fajnově popsané :)

Amelie M.: díky za zastavení... jj, úplně ji chápu jen já, ale o to přece v poezii jde, píšeme něco co prožíváme my a druzí se na nás jen koukají, chápou nebo nechápou a nejlépe pokud si tam najdou i to své...