korálek: Děkuji

moc podařená a myšlenka má hloubku - jak již zaznělo :-) líbí se mi

Orionka: Tak jak jsem už psal, je to hlavně hra a náramná zábava. Bude- li to k užitku ještě někomu jinému, než mně a dceři, budu moc rád. Děkuji za komentář

Sucháč: Nech na hlavě:) , on to zase takový zázrak není. Je to v prvé ředě hra, a myslím, že hezká hra, ten pokus napasovat se do různých forem. Nicméně děkuji za komentář, moc mě potěšil. mám těch forem připraveno přes padesát, tak šetři municí:).

Orionka: Z jistotou si našla místo, se kterým jsem se nějak potýkal. Vymyslel jsem asi deset různých variant (včetně té, kterou navrhuješ). Zavrhl jsem ji za dvou důvodů. jednak má dost problematický význam(otec-důkaz jistoty?) a jednak mi po několikerém přečtení přijde skoro rytmicky srovnatelná s tou uvedenou. Je delší, ale akorát o stopu, což se při vhodném přednesu snese. nechám to ještě uležet. Díky za komentář

Jůů. Zírám, jak ti to po Cuba Libre pálí. A výborný nápad, poučný. Akrostich jsem tušila, co je, ale zbytek je pro mě naprostou novinkou. Smekám před teoretickými znalostmi i pohotovou aplikací.

Panebože to je bomba...klobouk dolů mistře... dodržet formu a ještě tomu dát takovou hloubku...smekám...

Ta myšlenka je velmi hluboká, oslovila mě. A triolet je opravdu krásná forma, jen kdyby nebylo těch slov :) (pro mě). Ty jsi se s předepsanými slovy vypořádal moc pěkně. Jediné, co mi trochu drhne, je šestý verš, mému čtení by lépe zněl v podobě "jak otce, důkaz jistoty". Ale to je jen drobná piha na kráse.
A máš pravdu, metafora s mincí se opravdu vnucuje :).

Děkuji, Amélie, triolet je moc hezká forma, nerad bych ho moc "zprasil".:)

já myslím, že se ti to velmi povedlo.. slova vpravena nenásilně, má to smysl, pěkné..

Jiří Turner: Ano, je pestrá, jen mít na to čas a myšlenky...Kdysi jsem pilně luštil křížovky a rébusy a posílal to do KIRY, dokonce jsem i něco malého vyhrál a dozvěděl jsem se to nejdříve z pohlednice, kterou mi poslal mamka jedné Brňačky, co jsem si s ní psal. Ani jsem netušil, že o mně ví!:-)

shane: Trochu studuje, trochu píše, ale ono spíš než výuka, to má být taková ukázka toho, jak je poezie pestrá, a jak může být hezké a naplňující zkoušet a experimentovat. I v málem padesáti na tož v pubertě. Tam je to skoro povinnost :)

Jiří Turner:
Máš pravdu, nebyla to Lenča, ale Mayfair! Jak jsem si to mohl splést? Asi proto, že jsem je teď obě četl, obě mají vztah k duchovnu a jeví se mi jako prima holky...:-)))
Dcerka studuje literaturu? To má dobré, že jí táta dává dohromady učební texty. Může jí je hned i vysvětlit...:-D

shane: Děkuji. Je to takový nápad, který se mě drží už dost dlouho. Zkoušel jsem si v průběhu let různé formy a teď si to zkusím uceleněji (plánuji cca 50 forem tj. rok). Je to zároveň takový výuková manuál pro nejmladší dceru.
Akrosticjh jsem už v tady v říjnu jeden uveřejnil, jmenuje se Akrostich okamžiku a nedávno tady uveřejnila moc pěkný akrostich Mayfair.

Díky, Jirko! Prima nápad to sem dát! Už to jde i do záložek. Nevím, jestli bych na něco takového měl, i když akrostich už jsem tu nedávno četl, snad u Lenči? Nevím, četl jsem toho teď hodně...Přemýšlím, co jsem vlastně kdysi spáchal, když jsem do čtyřverší o chvále jara zakódoval vyznání spolužačce, ovšem to bylo tiskace a velká písmena skrývala sdělení té, co má svátek 1.7.:-)))

Megynka: Děkuji

Tak to se ti povedlo :D :))

Fistron: Děkuji, počet slabik nesedí, ani sedět nemá. Když si to několikrát nahlas přečteš, třeba ti to bude z znít lépe, třeba ne. V tom volném verši je to dost individuální.

Amelie M.: Děkuji. Ony ty další sloky jsou takové šroubované záměrně (dítě se jednoduše ptá, strýček složitě odpovídá). Je to o tom, jak píšeš, jak se přečtou. Mně nakonec rytmicky sedly.

koiška: děkuji