zeptal jsem se sněhuláka
jaký jsem a zač bych stál...
s tupým zrakem funebráka
mlčel, dokud neroztál

pěkné dílo hezky se to rýmuje,má to hezký rytmus a místy hluboké myšlenky které člověka nutí k zamyšlení....pěkné opravdu.

Ani v nejmenším...

problémy?

I když trochu delší, nenudí a četla se mi moc krásně...

super, parádní dílo...taková zpověď...

joo dávám přednost kratším veršům, ale tyhle jsou opravdu skvělé:-)

vznáším se na vlnách, zas klesám zpět
chytám stébel lásky, která uniká
o pokoře a štěstí šeptám do ticha
pustý jak oceán a zvláštní na pohled

Jsi se rozepsal docela :)

Pěkná a pravdivá, bohužel...

Cesta návratů nevede do téže řeky...

Mám pocit, že jsi to ZATÍM nepochopil... No co už, neva...

Divím se, žes tuhle hrůzu ještě nedal pryč.

líbí se mi to. a výš proč otazníku protože jsem stršnej sobec,pyšnej a namyšlenej a asi NEJSEM SÁM ŽE?

rekne... krasna...

To svojím se mi taky nelíbí, ale jinak je pěkná.:)

LUKiO, neseděl by tam pak rytmus... svojím je ta tá... svým jen tá... zkus si to říct ...

kapky krás, tahle je úžasná...
(ale slovo svojím bych nahradil svým)

prý jsem nedala koment..

takže.. pro mě nejlepší, nejskvělejší.. na psancích nejúžasnější...

pravda a láska vítězí

měl jsem kdys za kamarádku
podzimního děště kapku,
upředla mi na kolovrátku
chladnou bílou jinovatku