Lenča: Děkuji. :-)

No jo, tak to jo :)

Hmmm, krásná :)

oslov radek: Díky. :-)

super

ŽblaBuňka: Jsem rád, že se ti líbila. :-)

koiška: Děkuji. :-)

tak tohle je radost si přečíst

:-)

Stin: Hezké,tak užívej..:)

Stin: :-) Jen počkej, až si Tě prolustruju ;-)

Zamila: Díky. To člověka potěší. :-)

Jééé, to je ale krásný ... a sladký :-) Bezva rytmika i atmosféra :-) Se nezdáš ;-) Resp. je vtipný číst Tvojí již neanonymní poezii ;-) :-)

Yana: Jsem rád, že se líbila. :-)

Zamila: Tak jsem ho zkrátil o jedno slůvko, snad to rytmicky sedí. A samozřejmě děkuju za komentář. :-)

jo, náhodou je to docela líbivá básnička o docela nepříjemné situaci, žádný fňukání, prostě je to tak jak to je

Poslední řádek moc ukecaný :-) Básnička však pěkná a bez klišé - asi tím alibi hned v úvodu sis to pojistil ;-) A druhá strofa je nejhezčí :-) Celkově pěkný počin :-)

koiška: Děkuji za názor, jsem rád, že se líbila. :-)

Akaia: Já nejsem zarputilý zastánce téhle teorie. Jsem křesťan, takže je vlastně i docela v rozporu s mojí vírou. Tahle báseň prostě tak nějak znázorňuje moje pochyby, které má určitě v životě každý člověk.

Na co jsem tím chtěl poukázat, je, že nemůžeme mít absolutně žádnou dokazatelnou jistotu, že něco jako duše vůbec existuje. Ano, je to proti našemu přirozenému uvažování, popírá to všechno, co si od narození vtloukáme do hlavy. Co když to tak ale vážně je? Co když jsme vážně jen shluk elementárních prvků (tedy té nahuštěné energie) a nic víc v tom není? Co když celý vesmír a celá naše existence je jen výsledkem náhody? Z vědeckého hlediska se prostě nic jako duše dokázat nedá (sepisuji to teď v jedné své práci, třeba se tu časem taky objeví). A o tom to je, zbývá nám jen víra. Jde potom o to, jestli ji považujeme za důležitou, nebo jen za naivní a zbytečnou hloupost. ;-)

Všechno kolem je jen energie. Tvoje tělo je jen akorát mnohem hustší energie než tvoje duše. Tělo si před narozením dostal, abys tady mohl být a splnit to, co sis předsevzal. Kdyby se každej narodil akorát jednou a šlus, nemyslíš, že by to celé nemělo absolutně žádný smysl? Pak by přece bylo jedno, jak ten jeden život prožiješ. Jestli z tebe bude masovej vrah nebo květinářka. Všechno má svůj důvod a účel. Tvoje duše se nikdy nikam neztratí, ta je věčná, postupně se akorát navracíš k celku. Obohacený o důležité zkušenosti. Jenom měníš formy, to je celé. Smyslem existence je návrat k celku, smysl života se různí člověk od člověka. Někdo má mít prima rodinu, někdo má zachraňovat velryby..Smrtí všechno tak možná začíná znovu. Vůbec to není podstatné. Tak se prostě narodíš znova a znova a znova. Když se ti bude chtít ovšem, to je na tobě. Něco si o tom přečti, bude se ti líp žít :)