![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Suvereně nejlepší co jsem tu v poslední době četl. Ve volném verši máš svobodu jít po pocitu na dřeň a to se povedlo. Každá věc má svůj stín i zatvrzelost svoji odvrácenou (třeba ne úplně vědomou) citlivou stránku. Není to úplně dořečené, čtenář do toho může vkládat své obsahy. Vyzdvyhl název, ke kterému se vracíš v pointě a je podle mne klíčem k básni
-teprve tady se poznám. Prospělo tomu i že je to zcela bez rýmů. Když se to povede dát mezi řádky, rým tu emoci u mne obvykle spíš rozbíjí.
-teprve tady se poznám. Prospělo tomu i že je to zcela bez rýmů. Když se to povede dát mezi řádky, rým tu emoci u mne obvykle spíš rozbíjí.


Leslie: Tvoje chvála mě moc potěšila. Asi to je trochu nesrozumitelné, jak píšeš, ale i mě vlastně baví, když je v textu něco tajemného a nutí mě trochu tápat a přemýšlet.


Leslie: Děkuji za pochvalu i zajímavý komentář, krásně jsi to shrnula.


Leslie: Je to přesně tak, jak píšeš. Odpovědi nelze vyžadovat ani očekávat. Díky za tvůj pohled.


Ano prosím! Tady se valí emoce a to já ráda. Slzopád je výborný novotvar. A báseň plná pocitů, kde se v některých můžu najít a jiným nerozumím, ale tak nějak je z toho cítím, a to me baví, to je moje oblíbená hranice mezi srozumitelně vyjádřenou metaforou a lehkým zastřením významu, to je pro mě nejvíc poezie - neotřelým spojením slov vyjadřuje něco, co se obyčejnými slovy nedá vystihnout.


Mně to přijde výborný. Popisuje důležité, nepěkné a mnohdy přehlížené aspekty doby. A ta myšlenka v závěru je podle mě to, proč člověk četl celý zbytek básně. Krásně to k tomu směřuje a vykrystalizuje, o co v básni vlastně jde.


Ještě bych se chtěla vyjádřit k obsahu. Vnímám to tak, že je v pořádku se ptát, ale je u toho dobré myslet na to, co popisuješ v prvních třech strofách a přistupovat k tomu tak (tedy s citem). A počítat s tím, že autor nemusí chtít odpovědět. :-) A také je fajn mít na paměti. že byť se jedná o velmi specifickou formu vyjádření některých myšlenek a pocitů, ne vždy je autor taktéž básnický subjekt, a i pokud ano, ani ty nejniternější básně nejsou (auto)biografie.


Miňko: Děkuji za tu chválu i názor. U zdokonalování formy podle mě někdy hrozí, že se s vaničkou vylije i dítě. Když se myšlenky začnou osekávat do pravidelných veršů, něco se z nich ztrácí – autentičnost, naléhavost, nevím. Někdy to jde, ale tady jsem šla cestou kompromisu, líp to neumím.


kmotrov: Díky, přirovnání k Dykovi si cením. Až teď jsem si uvědomila, že polomrtvé mám i v jiné básni, ta už je opravdu o kritice životního stylu současníků: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28953-prezivani-na-pul-pl
ynu
Asi moje téma :-)
ynu
Asi moje téma :-)


Myslím že tohle má hloubku, myšlenku a sdělení. A stálo by za to zdokonalit formu, dovést do konce...jen můj názor...


Orionka: To ten závěr:
...nejspíš jsme všichni už teď polomrtví
na Facebooku...
Dyk:
Né žíví mrtví ne, tak něco uprostřed...
V některých jeho básních se objevuje kritika životního stylu jeho současníků. Merta o něm řekl, že to byl náš první protestní básník. Možná si pod pojmem protest představíme něco jiného, ale atmosféra tvé básně, je té jeho podobná.
...nejspíš jsme všichni už teď polomrtví
na Facebooku...
Dyk:
Né žíví mrtví ne, tak něco uprostřed...
V některých jeho básních se objevuje kritika životního stylu jeho současníků. Merta o něm řekl, že to byl náš první protestní básník. Možná si pod pojmem protest představíme něco jiného, ale atmosféra tvé básně, je té jeho podobná.


mannaz: Díky za chápavý komentář, přesně tak jsem to myslela. Trochu strašidelné to fakt je a žije si to dál vlastním životem, nikým neřízeno, prostě divná věc.


Všechno je pomíjivé, ale dnes vše běží mnohem rychleji a rychleji mizí z povědomí. A profily zemřelých na fb jsou strašidelné. Pár takových jsem potkala.