Orionka: ano, je to jen iluze. Otevírát srdce můžeme, ale ne své....

Tady máš i hudbu a zbytek textu: https://www.youtube.com/watch?v=hqcurdx98fE

Perfektní 1***

PrimaDen: Ještě Bestiář do toho... přilíváš olej do ohně :). Ale děkuji za komentář, jsem ráda, že se líbila.

Severak: Přemýšlím o tom beztrestném otevírání srdcí, jestli nejde jen o iluzi. Už jen proto, že Psanci mohou být chápáni různě - pro mě to není terapeutická skupina se zárukou diskrétnosti, ale literární server a především veřejný prostor viditelný nejen v našem autorském kruhu. Prostě tenký led, na který všichni dobrovolně vstupujeme.
Za ten písňový text moc děkuji.

Zamila:
Co je pravda
lež
upřímnost
a láska?
V literatuře nic než fikce
to snad jasné je jak facka.

Víš, je to pořád ten stejný rozpor – realita versus literatura, city versus rozum. Převtělili jste své city v literární dílo. V tom okamžiku jste je posunuli ze soukromé sféry do veřejné a dali všanc. Nastavili jste jim zrcadlo, které však těžko bude věrné, naopak může být i úplně křivé a každopádně jiné, než se vám líbí. To je riziko zveřejnění.
Kdo má právo vykládat své dílo? Jen autor sám? A má pravomoc určovat, jakým směrem má jeho dílo inspirovat?
Nikoli. Jakmile se dílo zveřejní, žije dál vlastním životem. Je jako dítě vypuštěné do světa. A vypouštět do světa bezbranné nemluvně je vždycky riskantní...

Píšeš, že by ti svědomí nedovolilo psát o někom, koho neznáš. Jenže literatura je snad vždycky o lidech, píšeme nejen o sobě, ale i o těch druhých – někdy o těch nejbližších, někdy o úplně vymyšlených, někdy nás inspiruje příběh vzdáleného známého nebo jen zaslechnutá historka. Pak se to v díle přetaví a občas je výsledkem příběh úplně jiný.
Můžeme psát otevřeněji nebo zastřeněji. Myslím, že právě ty jsi psala i velmi otevřeně a nelichotivě o svých bývalých... kteří si to tady samozřejmě nepřečtou :). Já se snažila být spíš abstraktní a diskrétní, a to jak v obou těch básních, tak v komentářích, i když šlo jen o inspiraci.
No a teď je s diskrétností konec :), tak můžu upřímně napsat, že mě mrzí, co jsem nechtěně způsobila. Smazání básně jsi už předevčírem odmítla, tak nezbývá než doufat, že to celé vyšumí, bouře se uklidní a hladina bude zase klidná.
A zbudou jen ty vaše krásné básně... které z mého čtenářského pohledu opravdu stály za to.
Promiň.

mě se líbí..vidím v tom Bestiář ve verších....

Je zajímavá věc pustit si video z Nových dvorů. Srovnat tu atmosféru a myšlenku psanců jako místa, kde můžem otevírat svá srdce celkem beztrestně, s tímhle podivným příběhem.

Budu-li citovat jednu píseň:

* * *

Houpeme lodí
to proto se moře vzdouvá
Nebe je čisté
ta bouře
ta je v nás

To zášť je silnější
než po smíření touha
Tam kde byl most
stavíme každý svou hráz

Dozor: Orionka: Už toho mám dost ! :-D S nadhledem mně vlastním ;-) musím konstatovat, že báseň je to podlá, zlá a maximálně lživá. A jelikož láska má ráda upřímnost a není se za co stydět, my tři dobře víme (a teď už nejen my tři :-D ), na koho je báseň namířená. Přičemž ta naší velice (ač ne neomylně) vnímavé Orionky (o malinách) jí jen chabě sekunduje. Toto je ovšem mistrovské dílo ženy, která zřejmě nemá co na práci či jí dělá dobře sledování cizích citových telenovel ... :-) Osobně si nedokážu představit situaci, kdy bych někoho, koho znám sprostě a okatě pohanila v básni a pak se s takovou samozřejmostí oháněla její naprostou abstraktností. Urážet city druhých ? Psát o někom, koho neznám ? O jeho důvodech ? Ne, to by mi moje svědomí a čest nedovolily. Ale budiž :-)

Plyne z toho pro vás, milé dámy, minimálně pár ponaučení:

1) Ano, láska je nerozumná. Proto je taky tak krásná. A když už se v jednom mele rozum s citem, ačkoliv cit stejně vyhrává, stává se, že se najde někdo třetí, kdo ty city spolehlivě podkope. No, a stačí málo a je z toho drama. Připisované ve výsledku citově zraněné osobě. Protože moje mladá chlapská inspirace už nepřijde a nezastane se mě, protože už je zkrátka všechno slušně řečeno v prdeli :-D

2) Máte možnost vidět naprosto ojedinělý případ, kdy je láska starší ženy silnější a vytrvalejší než láska mladýho kluka !! Kdy tohle zase zažijete ... :-) A ta láska, ačkoliv zpola virtuální měla sílu - a to mi věřte - větší než nějaká docela živoucí, kterou vídáme denně. Jak jinak si vysvětlit, že ta krutá žena :-D dala té lásce virtuální přednost před šancí rozvíjejícího se vztahu ? A teď je sama, ale nelituje. A dál ? Že by láska narosto neupřímná a čistě hravá napsala od srdce osm básní za týden ? To je asi trochu nonsens, že ...

Takže to by bylo vše :-) Nemám už inspiraci, nemám kolikrát ani smysl pro ironii, protože hrdost je pro mě stejně největší hodnotou ... Jsem ráda, že jsem z tak kouzelného citu mohla napsat tolik pěkných básní, protože teď už dlouho nic nenapíšu ... A říkám si, jak by bylo na světě krásně, kdyby se ostatní nepletli do věcí, do kterých jim nic není ... Mějte se ! :-)

Psavec: Děkuji, to mě těší.

Líbí se mi, netřebadalší rozbor.

Amelie M.: děkuji

Orionka: je opravdu velmi povedená..

Dozor: Moc děkuji za pochvalu i komentář.
A tohle je báseň, ne odsouzení. Jak správně píšeš, dílo není realita, ale domyšlená realita. Je jejím odrazem, vždycky více či méně zkresleným. V tomhle případě je dokonce odrazem na druhou, jde o odraz jiného literárního odrazu a navíc zobecněný s básnickou nadsázkou. Netřeba ho brát zas tak vážně a už vůbec ne osobně. Prostě emoce vyvolávají emoce a ve mně vyvolaly tohle – v tomto mém pocitu je báseň pravdivá, jestli v něčem jiném, to si netroufám posoudit.

Musím říct, že báseň je to velmi pěkná.
Mám ale jiné mínění o ženě v abstraktním dílku,
jestli tedy mohu:)
Myslím, že ikdyž byla asi nerozumná,
určitě to myslela upřímně.
A nakonec je těžké někoho nebo něco soudit,
když nikdo nemůže vědět, jak to vlastně všechno bylo.
Myslím, že je to v mnoha dílech podobné,
můžeme se domnívat nebo taky domýšlet.
Jako báseň ale moc hezká.

ioreth: Moc děkuji.

perfektní. krásně smutné metafory.

Orionka: K jádru věci reality. Sbohem.

Zamila: K jádru věci nee, tohle je abstraktní dílko :). Díky za návštěvu i komentář!

Tady to vypadá, že i poezie dokáže být krutá - s "kapkou mystifikace. Chtělo by to trochu in medias res (!!), jinak pěkná ;-)

NoWiš: Díky, jsem ráda, že si ti líbila :).