Zamila: slnečnica: Dámy, na váš popud jsem to zkusila předělat. Nevím, jestli k lepšímu, ale snad už to aspoň není tak perverzní a okaté. (Po pravdě mi lehce perverzní připadal i závěr miniatury Speleologická, ale v komentářích nikdo nic takového ani nenaznačil. Tak jsem přitvrdila, ale asi to bylo už moc - musím se naučit odhadnout míru :).)

Zamila: Njn, druhý díl většinou bývá slabší než první :). Děkuji za komentář, chápu.

slnečnica: Děkuji za upřímný názor. Ladění jsem naznačila zařazením do kategorie a opravdu je záměrem dvojsmysl, který vykoukne až v závěru. Uznávám, že na někoho asi nevykoukne, ale rovnou vyjukne :). Perverzně myslím zní pouze poslední slovo.. ale to tam patří, protože navazuji na obdobnou miniaturu Speleologická... když tak si přečti, co jsem pod ní napsala v komentáři taron :).

Ta Tvoje první byla silnější ... Tady už to působí tak, že dvakrát opakovaný vtip přestává být vtipem ;-) Už to pro mě bohužel nemá tu zastřenou hloubku ... Už je to nějak příliš okaté a laciné.

Orionka: Nebyť poslednej strofy, bola by to pekná báseň. Tá, aspoň podľa mňa pôsobí perverzne, a teda zbytočne kazí zvyšok. Ak si to chcela mať ladené v takom duchu, mala si to naznačiť už na zazačiatku, ktorý je krásne lyrický, akoby bol súčasťou inej básne. Sorry.

ok :D a pardon, zmátly mě ty pocity na lovu... tys myslela pocity lovené, ne lovce - už je mi to jasné :)

No tak uvozovky nad lovem asi moc nepomohly :D Myslím, že si rozumíme dokonale. Na skutečný geocaching jedině se skutečným geokačerem :) Není za co.

Klaron: Nejsem si jistá, jestli si tak úplně rozumíme... a jestli ses koukla na kategorii :)... ale každopádně dík! Jsem moc ráda, že to sedí i na skutečný geocaching ;-)

Tak přesně tohle cítím na "lovu"! Perfektní!

Ladnost v tom nebyla
i kdyby stokrát chtěla... to mi jediné nesedí, ale jinak je úžasná...

taron: dě-ku-ji :))

Leslie: Moc děkuji za komentář i za pochvalu, jsem ráda, že o mojí básni přemýšlíš. Taky se ještě zamyslím a třeba něco vypadne. :)

už to tu bylo naťuklé, žít se musí a dál, i přes bolest a problémy tělesné a duševní, navzájem si předávat sílu , tito lidé to o to více potřebují a zároveň nás učí...učí být lidmi.

pěkné, horká jehla je tam cítit, leč pro mne autentické, takže vy-ni-ka- jí-cí :))

Ta druhá půlka na mě taky působí trochu kostrbatě, a to jsem ji četla tolikrát (i nepřihlášená), snažila jsem se vymyslet, jak to číst, aby mi zněla melodicky, ale pořád to tam nějak drhne. Je to škoda, protože první čtyřverší je skutečně krásné a úžasně plyne a myšlenka mě také oslovuje. Myslím, že by stálo za to si s tím ještě pohrát, můžeš přeci zanechat stejnou myšlenku a jen trochu změnit formulaci... ale je to samozřejmě na tobě. :-) Napadlo mě třeba toto, taky to není dokonalé, ale spíš tak pro ukázku, jak jsem to myslela, pro inspiraci:

ladnost v tom nebyla
a přece tančila

a to mne konejší

že její duch
je než tělo silnější

dokonalé, no ty jsi vlastně můj komentář vyjádřila tím posledním veršem, víš že nejsem puntíčkář, ale já v tom opraveném řádku ještě nečtu to i

Amelie M.: Děkuji za návrh, taky by to tak šlo, ale to už je volný verš. Já chci zůstat u rýmů a hlavně u slova "chtěla", aby poslední myšlenka pěkně rezonovala :).

Severak: Zajímavé. Něco na tom asi bude.

Yana: Děkuji za zasvěcený komentář. Vrátila jsem tam původní verš "i kdyby stokrát chtěla", který mi následně připadal jako klišé, ale snad je to tak lepší. "Chtěla" tam potřebuji kvůli rýmu :)

mně to připomnělo mechanické figurky tanečnic (z různých hodin a hracích skříněk). Ty taky tančí trhaně (když jim dochází pružina).

no, Orionko tenhle obraz díky své profesi vídám téměř každý pracovní den, takže ti garantuji že jsi to napsala krásně, jen verš- i když ji tolik chtěla- mě nějak zarazil a nejen při čtení, ale ona opravdu nechce, myslím že nad tím nepřemýšlí, ona prostě slyší hudbu a ocitá se ve světě do kterého nevidíme, je v tom neskutečné uvolnění, bezprostřednost, ten pohyb jakoby se vytvářel někde uvnitř těla, to jen mi ho vnímáme krkolomně, pro ni je osvobozující