Jiří Turner: Moc děkuji.

To je hezký motiv... a dobrá rytmika

maxmilian.horak: Připadá ti to nereálné?

Orionka: Jop, dobrá práce, pěkně si s čtenářem pohráváš, pěkně to dávkuješ, jen co je pravda. Líbí se mi to moc. Nemám co bych vytkla. Těším se na další!
A ten chlap... spojení němčiny a doktora ve mě vyvolává dost nehezké asociace, možná bezpředmětné, ale...
Ich-forma v hororu mi nevadí, naopak, myslím si že obzvlášť v některých částech je přímo žádoucí, er-forma může svádět k určitému odosobnění, obzvláště u autorů, kteří se některých hlubších náhledů do strachu nebo utrpení "bojí" nebo se jim vyhýbají. Také mi nevadí, že vím, že hrdinka přežije (ovšem nevím v jakém stavu, že?), ale pokud by ti to připadalo málo napínavé, šlo by to psát ne formou vzpomínky, ale současného prožitku, nebo jen že se vrací k tomu jak se do současné nezáviděníhodné situace dostala. Ale to jen že jsem si všimla komentářů :-)

No teda, Ty nám dáváš. První díl mi připadal dlouhý a předpokládala jsem, že když bude i druhý díl stejný, že se vše vysvětlí , ale ono toho bude zřejmě víc.Už se těším na ten příští díl, jsem také zvědavá, jak se hrdinka dostane z té šlamastyky ven.

Amelie M.: Hm, tak teda jo :).

Orionka: no.. právě, že to, že dopředu vím, že přežila, ještě umocňuje mou zvědavost po tom, jak se dostane ze zdánlivě bezvýchodné situace.. mně osobně to vůbec nevadí, snad dokonce naopak :)

Amelie M.: Díky, to pohladilo! Snažím se, co můžu... snad další pokračování zvládnu podle plánu.
Akorát zjišťuji, že není moc chytré psát horor ich formou - čtenář od začátku ví, že oběť přežila, a půlka napětí je tak v háji :).
Vtom je podle mě správně, jako příslovce se píše dohromady.

Jiří Turner: Jsem moc ráda, že tam vidíš něco romanopiseckého. Myslím, že pro mě je přirozenější způsob vyjadřování věcný a stručný, ale v tomto žánru to jinak než s popisy atmosféry a emocí nejde. To by bylo jako servírovat hostům místo pečínky obrané kosti :). Takže je to pro mě dobrá škola a peru se se zadáním, jak to jde. Důsledkem tohoto vnitřního tvůrčího boje je, že se informativní popis občas vyboulí "nádorem" tebou zmíněných romanopiseckých prvků. Jestli tam nepůsobí jako rakovinné bujení, ale přirozená součást organismu, tak mě to moc těší :).

Lenča: Moc děkuji, je to krásný pocit, když vím, že píšu pro nějaké čtenáře :).

Yana: Moc děkuji, je to jen hra se slovy, ale těší mě, že se ti líbí.

máš můj obdiv

moc pěkný pokračování, nezklamalo ba naopak, nadchlo a natěšilo na další řádky! :)) ta hororová atmosféra se ti podařila vykreslit velmi dobře.. jo, baví mě to, tohle je můj šálek čaje..

technická.. nejsem si jistá, ale "vtom" .. nemělo by být "v tom"? :)

Sleduji v tom textu takové "romanopisecké" prvky, kterým se trvale obdivuji. Osobně s tím mám permanentní potíže. Buď je to informativně stručné, nebo užvaněné. Totéž bych řekl o většině zdejších prozaických děl. Je znát, že je to pro tebe přirozený způsob vyjádření

To jsou nervy! Líbí se mi, jak barvitě líčíš všechny ty myšlenkové pochody a pocity.
Do týdne se zase uklidním a budu se těšit na pokračování :)

Orionka: Každý to vnímá trochu jinak.
K tomu 6. bodu:
Ano, je třeba přihlédnout i k věku a zkušenostem autora. Taky nemíním podbízivé neupřímné hodnocení, spíše obecnou pravdu, vyjádřenou i citátem z latiny: Byť chybějí i síly, přec je chválihodná vůle!
Takže záleží na formě, jakou dílo zkritizuješ a začít malou pochvalou třeba jen té odvahy jít s kůží na trh, je dobrý tah, jinak se ten druhý zašprajcne a už Tě nevnímá! Takhle nějak jsem to myslel! :-P

Orionka: Vnímám Tě tak, i když jistě nejsi jen ostrá!:-P

Orionka: Už dlouho! Snažím si Tě představit, ovšem mé představy vycházejí jen z toho, s čím jsem se setkal. Z Máty jsem taky udělal rozcuchaného cvalíka malého vzrůstu, jen podle toho obrázku v profilu, ale prý je to jinak...Takže už netipuji...:-)

shane: Díky za přečtení i komentář! Těch prvních pět bodů vidím trochu jinak, ale o tom jsem napsala vlastně už zmíněnou úvahu a spoustu komentářů, tak to dál rozebírat nebudu. A pokud jde o ten šestý - víš, já se snažím úplně ignorovat, kdo dílo napsal. Takže nejenom neřeším svoje sympatie nebo antipatie k autorovi, ale nepřemýšlím ani o tom, kolik toho unese. On jde s kůží na trh, má odvahu vystavit svoje dílo na veřejný pranýř, zatímco mým úkolem je toto dílo co nejupřímněji a nejobjektivněji zhodnotit. Jedinou výjimkou jsou úplní nováčci a děti, kteří potřebují povzbudit. Ke smajlíkům přihlížím do té míry, že pokud někdo vyloženě dá najevo, že o kritiku nestojí, a já bych mu upřímný nekritický komentář napsat nemohla, tak raději nepíšu žádný. Myslím, že se tento přístup se slušností kritiky nijak nevylučuje. Naopak, z mého pohledu by bylo neslušné neupřímně chválit něco, co se mi nelíbí.

shane: Děkuji za uznání. Občas se snažím být jak břitva :).