Amelie M.: Díky! Jo, jsem s ní spokojená, ze svých soutěžních básniček zatím asi nejvíc, a na tu bídu zadání...
A pokud jde o loket:
http%253A%252F%252Fleccos.com%252Findex.php%252Fclanky%252Fharfa
%3B363%3B470
Jak dokládá obrázek, v odborném názvosloví se té části harfy, co trčí ven, říká koleno. Ale vzhledem k tomu, že nad ní je krk, mi loket připadá minimálně jako rovnocenná alternativa. Už proto, že loket takhle trčí skoro pořád, zatímco koleno jenom někdy :). Prostě já se rozhodla říkat tomu v básnické licenci loket a hotovo :)).

Máta: němčina - doktor.. napadlo mě přesně to samé.. :) jsem zvědavá, jestli se tomu orionka ještě pověnuje :))

včera jsem na ni narazila na fb :) jo, povedla se ti! :))

PS: harfu jsem studovala, ale loket jsem nepostřehla :-/ :D

Máta: Děkuji, tomu říkám povzbuzení! :)
Ta asociace mě nenapadla, ale asi máš pravdu, syndrom mengele nejspíš máme někde v podvědomí.
A s ich-formou máš taky pravdu, asi to tak musí být. Šlo by to udělat i tak, jak píšeš... akorát by mě to muselo napadnout :).

Nicol: Už mám pět čtenářů, to zavazuje :). Takže pokračování určitě bude, jenom asi ne tak dlouhé, nechci to uspěchat a odfláknout... Každopádně moc děkuji za přečtení i komentář.

Jiří Turner: Moc děkuji.

To je hezký motiv... a dobrá rytmika

maxmilian.horak: Připadá ti to nereálné?

Orionka: Jop, dobrá práce, pěkně si s čtenářem pohráváš, pěkně to dávkuješ, jen co je pravda. Líbí se mi to moc. Nemám co bych vytkla. Těším se na další!
A ten chlap... spojení němčiny a doktora ve mě vyvolává dost nehezké asociace, možná bezpředmětné, ale...
Ich-forma v hororu mi nevadí, naopak, myslím si že obzvlášť v některých částech je přímo žádoucí, er-forma může svádět k určitému odosobnění, obzvláště u autorů, kteří se některých hlubších náhledů do strachu nebo utrpení "bojí" nebo se jim vyhýbají. Také mi nevadí, že vím, že hrdinka přežije (ovšem nevím v jakém stavu, že?), ale pokud by ti to připadalo málo napínavé, šlo by to psát ne formou vzpomínky, ale současného prožitku, nebo jen že se vrací k tomu jak se do současné nezáviděníhodné situace dostala. Ale to jen že jsem si všimla komentářů :-)

No teda, Ty nám dáváš. První díl mi připadal dlouhý a předpokládala jsem, že když bude i druhý díl stejný, že se vše vysvětlí , ale ono toho bude zřejmě víc.Už se těším na ten příští díl, jsem také zvědavá, jak se hrdinka dostane z té šlamastyky ven.

Amelie M.: Hm, tak teda jo :).

Orionka: no.. právě, že to, že dopředu vím, že přežila, ještě umocňuje mou zvědavost po tom, jak se dostane ze zdánlivě bezvýchodné situace.. mně osobně to vůbec nevadí, snad dokonce naopak :)

Amelie M.: Díky, to pohladilo! Snažím se, co můžu... snad další pokračování zvládnu podle plánu.
Akorát zjišťuji, že není moc chytré psát horor ich formou - čtenář od začátku ví, že oběť přežila, a půlka napětí je tak v háji :).
Vtom je podle mě správně, jako příslovce se píše dohromady.

Jiří Turner: Jsem moc ráda, že tam vidíš něco romanopiseckého. Myslím, že pro mě je přirozenější způsob vyjadřování věcný a stručný, ale v tomto žánru to jinak než s popisy atmosféry a emocí nejde. To by bylo jako servírovat hostům místo pečínky obrané kosti :). Takže je to pro mě dobrá škola a peru se se zadáním, jak to jde. Důsledkem tohoto vnitřního tvůrčího boje je, že se informativní popis občas vyboulí "nádorem" tebou zmíněných romanopiseckých prvků. Jestli tam nepůsobí jako rakovinné bujení, ale přirozená součást organismu, tak mě to moc těší :).

Lenča: Moc děkuji, je to krásný pocit, když vím, že píšu pro nějaké čtenáře :).

Yana: Moc děkuji, je to jen hra se slovy, ale těší mě, že se ti líbí.

máš můj obdiv

moc pěkný pokračování, nezklamalo ba naopak, nadchlo a natěšilo na další řádky! :)) ta hororová atmosféra se ti podařila vykreslit velmi dobře.. jo, baví mě to, tohle je můj šálek čaje..

technická.. nejsem si jistá, ale "vtom" .. nemělo by být "v tom"? :)

Sleduji v tom textu takové "romanopisecké" prvky, kterým se trvale obdivuji. Osobně s tím mám permanentní potíže. Buď je to informativně stručné, nebo užvaněné. Totéž bych řekl o většině zdejších prozaických děl. Je znát, že je to pro tebe přirozený způsob vyjádření

To jsou nervy! Líbí se mi, jak barvitě líčíš všechny ty myšlenkové pochody a pocity.
Do týdne se zase uklidním a budu se těšit na pokračování :)