Moc se mi líbí :-) Atmosfericky :-)

Nevím jak vám, je pěkná líbí se mi, dítě je prostě poklad aspoň je o čem psát, prostě když dítě rádi máme a milujem tak to vycítíme každý jinak.

No, tady nehodnotím formu, nedá se tu vlastně hodnotit nic, protože by to bylo...neetické? Neslušné? Necitelné? Asi tak, je to akutní vypsání z bolesti a tak to beru, jen bych možná tu anotaci napsala trochu jinak... Nevím, jestli si někdy lidé zaslouží vědět vše.

líbí

Áááá, mě se líbí jaká je ;o)))

souhlasím s Yanou. Forma nemusí být úplně přesná. Důležité je vypsat své pocity a smutek i bolest. Ovšem ty veselejší se čtou lépe :) k obsahu - jsem ráda, že se vše v dobré obrátilo.

dovedu se vžít do zoufalství matky ztrácející své dítě, je dobře že všechno dopadlo tak jak sis přála, jasně, že ty tvoje básničky postrádají jakékoli zákonitosti, čárky, velká písmena, malá písmena tak nepochopitelně umístěna, ale to se vybrousí a jestli máš o čem psát tak piš (-:

Mě osobně se báseň líbí, i já to čtu a dost máme podobné rýmy, taky mě to kritizuí navíc ještě chyby a těch tam mám já to uznávám, od tebe bych se měl učit a hlavně ten pravopis.

líbí

Lepšíš se, jen ty rými občas dopilovat :) Jinak obsahově velmi pěkná ! :)

Souhlasím s Vivivan... přesně to jsem chtěl zrovna napsat. Je těžké na tohle téma pojmout nějaké nové a originální zpracování, ale to neznamená, že by snad nesměli vznikat takovéto "klišé" básně. Vyjádřilas pocity hezky, až se trochu divím, že mě to nenutí k nějaké větší kritice.
Ano, nic nového na světě, zapadne do šedého průměru, ale i tak dobré. Nicméně mě to přivedlo k isnipraci na téma snů, ale je to základ té tvé básně... silnější by možná bylo, kdyby až do poslední chvíle nebylo zřejmé, že se jedná o sen. Navodit ve čtenáři pocit lásky a takové hřejivé pohody, a pak jak mávnutím proutku, otevřením víček, bum... a jasné ráno je černou nocí, opět zpět v krutosti reality, kde ten, o kom se zdá, jakoby ani nevěděl, že existuješ... samozřejmě by se musel změnit i název, protože to je každému hned jasné... :-)

No nic, nechal jsem se trochu unést fantazií... promiň...

Na chatu jsme vedli diskuzi, že mne spíš zajímá forma, než obsah, obal víc než jádro atd. Ono to není úplně přesné. Třeba tady - v podstatě při první strofě mi trochu zavadil ten rým. Ale jinak tady ten obsah přebíjí všechno, je to takové čisté (tohle slovo používám poslední dobou až moc často, měla bych být originálnější, ale zase to kolikrát nejlépe vystihne můj pocit :-)) V podstatě pěkné vyznání, pokud je pro někoho konkrétního, určitě by si měl báseň přečíst, určitě by víc než potěšila. Docela by se mi líbila namluvená, zajímalo by mne, jak by byla procítěná, dodalo by to tomu šmrnc. Jsou to prostě tvoje vyjádřené pocity, já bych řekla, že hezky, i když všechno je to už omleté, ale ten nádech to má, takový až "vysoký", růžový, hřejivý. Pro mne musí báseň dýchat, pokud mám hodnotit obsah, tak mi musí autor něco z něj předat, to se tady stalo, i když jak říkám, je to prostě v podstatě klišé. Ale nelituji, že jsem četla, takové básně potěší, láska snad ještě nevymřela. :-)

janubalinko mě se líbí jako ty dvě předešlé, je to tak někdo řekne ano někdo ne.

Souhlasím s Puerem..ale i já se toto všechno musela naučit, pokud možno velká písmena na začátku věty, a za čárkou je mezera...a tak, jinak je krásná, jen potřebuje měnší grafickou úpravu :)

Čas nelze zastavit, ale začátky bývají těžké a jak plyne čas tak se také můžeme zdokonalit... jen tak dál :) Možná bych zařadil do kategorie vyznání.
Na začátek pěkné :)

moc hezke

Řekl bych, že si dílko zaslouží trochu vysvětlit formu. Obsah je jasný. Je tradiční a nezdá se být určen všem, kdo jej čtou. A forma? Třeba čárky a tečky a mezery mezi slovy, odsazená slova na vlastní řádek, tři tečky, rým. Básník by měl umět vysvětlit, proč báseň napsal, tak jak ji napsal. Třeba jsme na stopě novému pohledu na poezii?

Ano, působí to trochu otřele. Moc už si sama nerozumím, protože je to dílo od díla... vlastně je tu stále to věčné téma, ale mne to tentokrát nevadí. Myslím, že u mne je to tím, že některou báseň nejen vidím napsanou, ale i ji slyším, jako kdyby mi ji někdo recitoval do ucha a pak to pro mě získává úplně jiný rozměr. Mnohem lepší rozměr. Takže i když je ta básnička trochu profláknutá, tak nějakou atmosféru má a působí i přes to všechno pozitivně a mile.

Spojkám -a- by slušelo být na začátku nového řádku a čárky by měly být za slovem, - před mezerou (kdysi jsem to psal jako ty :-) 3.sloka působí poněkud otřele, ale jinak líbí.

Makyna: Moc pěkně jsi to napsala, láska je vážně záhadná.