Amelie M.: dík za zevrubnou analýzu, asi to jsou odpovědi

1) tato chvilka se odlišuje tím, co cítíš
2) protože bychom si toho přestali všímat, vážit..

Jde o to, že pokud chceš s druhým být, naprosto Ti postačí ho u sebe cítit, to je ta největší odměna a největší prchavost zároveň ... Před tím sníš o tom, jaké by to bylo, všechno si představuješ ... A je Ti jedno, že to skončí, hlavně, aby to jednou bylo. No, a když se to pak stane, děsíš se, že odejde ... Jak typické. Stále chceme víc a víc ... Až najednou nemáme vůbec nic.

soubytí, sounáležitost, porozumění, chvíle naprostého klidu a něhy, naplnění v duši... ale každý to má jinak... ale udrží se, podívej, tys sis ji zapamatoval a hodně dobře...

To jsi napsal moc hezky:)

všichni jsme v tom nevinně... hezká

Severak: I ta varianta mě napadla :-) Cením si odvahy ;-)

Zamila: všechno je to pravda.

To je ale krásný ... ! :-) Navíc jsi úžasný mystifikátor (nejen se jmény :-)

Jéje, podzimní deprese opět na scéně. Ty máš rád hudební reminiscence, tak ti napíšu, že mi to připomnělo jeden můj oblíbený text: "cause the sweetest kiss I ever got is the one I've never tasted".
Napsal jsi to hezky, jemně, citlivě.

Krásně vyjádřeno. Asi je těžké si to přikázat, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky... Ale báseň se mi moc líbí, ten konec je navíc roztomilý :).

Zamila: je to parodie na závěrečnou píseň filmu The Wall, tak proto. Když jsem to vymýšlel, jela mi předloha hlavou.

Čím to, že snad všechny Tvoje básně jsou tak zpěvné ... :-) Pěkná :-)

ŽblaBuňka: jak jsem psal u Orionky pod úvahou, mně jo :D

líbí (bude to stačit?)

Moc hezka prace

Ailin: to je pro mě velká poklona, ale do mistra mám daleko

Severak: Už se nemůžu dočkat :-)

Zamila: počkej, skončíš v něm taky. :D

Tam, kde čeká rybníček :-)