Přemýšlels někdy hlouběji o bolesti? O tom, jak je pro vnímající tvory důležitá? A kolik druhů tělesných i netělesných bolestí člověk v životě zažije!! S tělesnými bolestmi je to jednodužší: zažiješ tu nejhorší a všechny ostatní jsou pak ve srovnání s ní nicotné a jejich bolest je tak zkompromitována a odsouzena jako nehodna prožívání. Ani bolest která trvá roky není bolestí po celou dobu, člověk ji přivykne a přestane vnímat. Ale bolesti netělesné, ty jsou mnohem horší. Smrt blízkého člověka, rozchod, nevěra, prohra, pokoření, ztráta důstojnosti, zklamání všeho druhu atd atd. Nejde je s ničím porovnávat, jsou pořád aktualizované a pokaždé v nových souvislostech. A pak je ještě jedna bolest, takový podivný filozofický fenomén, který postihuje jen určitý typ lidí: něco jako kosmický světobol. Ten stav, kdy si uvědomíš, že neseš na bedrech tisíce cizích křížů. Když máš strach o celou civilizaci o lidi, kteří by ti měli být lhostejni, ale z nějakého důvodu nejsou a kopou si vlastní hrob a podřezávají vlastní větev a tvá bolest tkví v bezmoci s tím něco udělat. Pak začneš v básních skuhrat a psát filozofické úvahy na téma Kam ten svět spěje apod.
Takže věřím, že ta část s bolestí, která nebolí, je bolestí metafyzickou a ne fyzickou. Bolest fyzická, když zabolí, člověka probudí a posílí.

Jo, Splav jsem se taky naučil na zpaměť a taky bych ji chtěl potkati v lukách, kde je to Šrámkovoj vlání. Někdy začnu básničku slovy Trápím se trápím, pak to rozvedu, dopíšu a úvod vyškrtnu, prostě to použiju jako nakopnutí. Nakopnutí co zabírá. V devatenácti jsem byl po uši zamilovaný a básničky co jsem napsal se dají číst i dneska (některé). Myslím, že je fajn, že máš taky svůj ARCHIV starých věcí.

Hehe. Zdařila metamorfóza. Napřed jsem si říkal, že ten chlap musí být pěkný kanec, páč vidím v ženském myšlení sexuální podtext. Evidentně to svádí jednu k monogamii a tu druhou k polygamii. Ale ono to tak být nemusí, vlastně jsou polygamní obě a tahle jejich nebohá oběť, to chlapisko je dávno bezzubým nástrojem, který se může už roky domnívat, že po něm holky nejedou, protože je všechny z jeho dosahu odstraní tahle potvora. Chudák malá.

Sucháč: S tím koncem, úmyslně jsem nesměřoval k typické pointě v závěru. Jmenuje se to křižovatka, osudy dvou lidí se v jednom okamžiku protnou a pak pokračují každý svou cestou. Tak jsem to i postavil, vyprchává to do ztracena. Jestli to byl dobrý záměr nevím. Loni jsem tady přečetl pár povídek, letos žádnou, takže jsem nemohl čekat komentáře od povídkářů. Už jsem to nechtěl dál držet v šuplíku. Vložil jsem to sem s tím, že si to snad někdo z přátel přečte. To mi stačí.
Takže dík!

Štveš mě, po dlouhé době si tady přečtu povídku a...no co s tím koncem??? Jenže ono to přesně tak bohužel končí...
Je skvělá :-)

No jo no, já už taky konečně ( bolesivě) pochopila, že není potřeba nad vším bádat ( vědecky) mnohdy postačí jen něco zbagatelizovat a vona pravda nakonec vykoukne!

tak kdysi dávno napsané? Ještě nevěděls, že budeš připojen na nás? A že tě prohlásíme nejen za živého, ale i za básníka !!!

Je to fakt dobrý, originální, úvod nás navnadil, kam měl, prostě zamyšlení nad smyslem toho nechat se prohlásit za živého, nebo raději být mrtvý :))) oboje může být dobře :)
Jsem ráda, že jsem si ji nakonec přečetla, i když s opožděním :) a ty komenty! To je pro mě pošušňáníčko!

Sucháč: Jo, je to potřeba správně uchopit, vzít najednou obal i srdce:-)
Dík.

Krásný nápad i koncepce...někde prostě na dlouhé řeči není čas...srdce vzít do dlaně...hmmm, ani ten obal není k zahození... :-)

taron: viz. závorka v mém komentáři, která říká: alespoň v tomhle případě. :) Ale jinak jste to pochopila.

taron:
Díky moc, budu pozdravovat.

Stále si nejsem jistý, zda je to jasné.
Takže takto:
Vyššími cíli bylo nazváno to, co je obsahem podprsenky.

(má to vztah i k anotaci)

jeden:
Hm...nerozumím tomu, asi nám chceš vysvětlit, že člověk ostýchavý, je proto ostýchavý, že zrazuje své cnosti (vědomě) zatímco zlý je nezrazuje, protože o nich neví....- to je pravda, ale jen v určitém směru, ostýchavost asi my ostatní chápeme jako stydlivost -která je svým způsobem vlastní všem lidem - snad sis zaměnil ostýchavost se svědomím, které ti může bránit ( ostýchavě) v konání něčeho zlého, dejme tomu svádění žen na jednu noc.....
asi jsme - jsi opravdu nebyl pochopen...

kmotrov:
jinak název opravdu zavádí spíše k tomu, že kmotrov měl za vyšší cíle s ostýchavým špatným svědomím jen svádět ženský :)

ha, ha, ha.....Pavle, Pavle tak tak jsi se nám ukázal :)))))))))) , ne, musím tě poškádlit, pozdravuj kmotrovovou :)

kmotrov: Já zase srdce takového muže nemohu vidět jako dobré, jinak by se tak nechoval. Nestotožňuji takového muže s vámi, díla bývají ledacos, častokrát potom ne kopie autora, ale nesouhlasím s vámi v pohledu na dílo. Ale to už je věc, kterou nemá ani cenu zde rozebírat. Jsem rád za vaše dodatečné vysvětlení a vážím si jej. :)

jeden: vanovaso: Yana: Stává se, že se muž uchází o ženu a ona oponuje, že jsou si sice blízcí, ale že ona potřebuje aby přeskočila jiskra. Jak je to jednoduché napadlo mne, když se věci o sebe třou přeskočí jiskra. Tak jsem se rozhodl že napíšu konečně pořádnou erotickou báseň, když jsem to dopsal byl jsem zklamán, zase jsem z toho udělal komedii. Jak hned poznala Yana. Jeden má v něčem pravdu, je to plné dvojsmyslů i braní srdce do dlaně je dvojsmysl, právě Ty dvojsmysly do toho vnáší humor. Není to o mně, tak jsem se přiznal v anotaci, že jsem ostýchavý. Ostýchavost má opodstatnění, bere ohled na ženu, jenže ostýchaví muži nejsou přitažliví, brzdí svoji energii. Žena podvědomě potřebuje vnímat z muže energii (je to genetický potenciál pro její děti). Je to monolog muže a i přes vnesený humor může muž v díle, tím jak jde za svým cílem působit agresivně, jeho dobré srdce odhaluje poslední verš.

vanovaso: Promiňte, ale neznáte mě tak dlouho, abyste věděla o nějakém posunu. Psal jsem dost, díla tu byla, nechal jsem účet smazat a znovu je sem dávat nebudu, jen ta nová. Jsem shovívavý, nenapsal jsem zatím nic, co by mělo někomu ublížit a nemyslím si nic špatného o nikom, jenom ukazuji na to, jak se věci mají, což mi povoluje autorův postoj ke kritice.

jeden: no vidíš, i to je velký posun v tvém pohledu,a věř že pravda není jenom jedna- ta tvá, stejně jako city a nitro má každé své... začínám mít docela ráda tvoji urputnost v názorech, ... a piš víc... myslím básně... a trochu shovívavosti k ostatním ...

vanovaso: Nevím, jak si mám vaše chování ke mně vykládat, ale vztahuji k vám důvěru, že v něm není nic zlého, to jen chladná písemná komunikace (jakou komunikace po internetu často bývá) vaše slova taková ukazuje. :) Já vidím pouze ty dvojsmysly a celé se mi to zdá zkažené, ne způsobem, který by ve člověku vyvolal silné emoce hněvu nebo děsu, ale vyvolává ve mně pocit úzkosti a smutku. Mohu mluvit o pravdě jenom tak, jak ji znám a uznávám, že vy ji znáte jiným způsobem, nemyslím si, že lepším, ale často se mýlím, tak proč ne teď. Mějte dobrý den a všechny další.

kmotrov: jeden: ty kluku jeden, za prvé každá báseň je báseň autora to především , a jen on ví co skutečně je v ní obsaženo, a co se týče téhle básně, vůbec mi nepřípadá odpudivá, špatná nebo dokonce hnusná, protože zahlcená chtíčem,je to naopak, kdyby mě napsal někdo takovou bášeń považovala bych to spíš za poctu, protože je v ní vyjádřená láska a touha,a třeba vzít dlaní srdce je nádherný , nebudu rozebírat každý verš, možná některý vyznívá dvojsmyslně,ale pro mě jsou krásné vyjádření nejhlubšího citu.jestli se tobě nelíbí máš na to právo a nebudu tě přesvědřovat o pravdě či nepravdě, nakonec je to umění - tak proč v něm hledat nějakou pravdu, která je potažmo vždycky relativní. Pro mě je krásná, tečka. A ty se s tím vyrovnej, jak umíš,budu si muset přečíst tvoje básně či díla, neznám tě a ještě nevím jestli je to škoda nebo ne. I tak ti přeji hezký den a vživotě hodně upřímnosti...zvládneš to ?

já tedy nerada slovíčkařím, tuto báseň beru hlavně jako vtipně podanou, při obrazotvornosti místy vzrušující ale tak hravě, možná kdybys nepsal do anotace že jsi ostýchavý tak by se ani nerozpoutala tahle diskuze, ale já tedy absolutně nechápu tuhle část komentáře: "ostýchavost je ošklivější, protože ukazuje, že člověk zná ctnosti, ale zrazuje je, z čehož ta ostýchavost proudí. Je to ukazatel, že ten člověk dělá něco, co je proti jeho přirozené dobrotě. "Z toho úryvku jsem já paf.

Hm... komentářů(vpravdivých) k tvé básni je víc než dost, mě kupodivu zaujal ten alternativní názor, velmi nebojácný a směle podán, jakoby životní moudro hodné k zamyšlení, ještě, že tu mám(e) Vanovaso, přiznám se, že mě jeden jeden :))) docela zmátl :)))) fakt.