Konečně nějaká normální básnička.

Nejdřív sem myslela , že ji nebudu komentovat, takové umění nemusím, nicméně musím uznat , že je úžasně obrazotvorná, celý děj (?)příběhu se sám odvíjí.Nakonec , proč ne, je to život...

baví mě tahle poloha (záměrně nepíšu "tahle póza", aby to neznělo pejorativně)

Jakou vlnu v rádiu naladíš , takovou stanici pak slyšíš. S životem je to stejný jen si málokdo připustí , že je sám sobě volbou a tak Nám na ladítka štilujou druzí.

Zaujala.

Potlač smutek, hoď za hlavu Máně i Bóže a rozleť se za svým. Tím psaním už na tom vlastně začínáš pracovat.
;o)

Originální, líbí se mi

Super.

Moc se mi to libi,

pomohlo to?

Krásné, líbí.. obzvláště ta poslední čtyři slova přináší neuvěřitelný klid a smíření.. tiší tu předchozí rozervanost, roztěkanost.. takový ten pocit, že všechno dobře dopadne.. vždycky..

taky se mi líbí, musím se k tobě ještě vrátit...

čekala jsem jinou pointu, dostala´s mě.. dobrý to je!

božínku, to je nádherný

podarila sa...

hezké

Hezky vystižené pocity, moc se mi líbila, děkuji :)

krásná, smutná, to já ráda :) děkuji

parádny experiment ;)

Líbí se mi poezie, která mi drze plive do tváře a záreveň ve mně vyvolává pocit, že mi rozumí.