Moc pěkné...jako vždy;)...hlavně se mi líbí ta úplně první sloka...je mi blízká...

Víc unaveni býváme na duchu než na těle. A tak zklamání může způsobit i dojem únavy přímo fyzické.

I jako muž píši i delší básně, jen jsem je sem zatím nedal...

jo, spíše zklamaná... ale to se nevylučuje ;)

No, že by šlo o ženu smutnou, žitím unavenou, to jsem z toho zrovna necítila. Ale je zajímavé, že jako ženě se ti nějak daří psát básničky delší, ale stejně dobré.

Ta největší vzdálenost je od našeho srdce k předmětu naší touhy! A když víš, jak na to, změní se v tu nejkratší! Všechno je jen relativní a záleží na našem vlastním postoji...

Láska prý ruší kteroukoli vzdálenost...;)

A co Ti tak brání
splnit si své přání?
;oQ

;oQ 8-o))) :-D

hej...tohle ted taky resim...stejne...to bych take delala...ach lasko...:)

:-)

:-) miluju tvoje básně

Rád bych Ti splnil Tvé přání, ale nevím jak, zářivá!

I já se snažím být takový, krajanko!

Ano, Ty už je znáš, princezno! A teď je poznají i tyhle psanecké dušïčky...

Tu bych si nechala zabroukat před spaním...je krásná;)

Moc hezká myšlenka... Kéž by byli lidé schopni dohlédnout až na dno svých duší a uvědomit si, že by mohli být lepší. O mnoho by pak byl svět krásnější...

Krásně něžná slovíčka.

Tvoje basne znam... , jsou krasne..

Je to jen takovej něžnej úlet! Mám bujnou fantazii a snad i jisté předlohy...;o)))