Moc pěkná ... Jen ten pesimismus mi k Tobě nějak nejde :-) Na ten jsem tu přece já ;-)

Není třeba dodat víc..

Snad nestaneš se mým nočním děsem :))

Krásná,jakoby ji někdo psal pro mě..

vanovaso: Vidím, žes o tom asi hodně přemýšlela! I já dospěl k stejnému závěru...
Ale musí to chtít obě strany! Jenže v mé písni je to právě Ona, kdo nejeví zájem o komunikaci!
Tak trochu se zajímám o psychologii, i když seminář bych o tom asi neuspořádal. Možná vědět tenkrát, co vím dnes...;-(
Anotaci jsem převzal od někoho moudrého, už nevím od koho, jména jsou to první, co nám ten zpropadenej Němčour ukradne...A taky to, nač ty narážíš, je trochu jiný případ! Když vyhoří vztah a změní se v pouhý zvyk a nudnou frašku, je to jiné, než když jeden odejde morte violenta a manu propria tam, odkud není návratu a zanechá v pozůstalém srdci hluboké rány...
;-(

vanovaso: A vida! Máme stejnou slabůstku! ;-)
Nekouřím, alkahol mi taky nijak moc nechybí, ale čokoládu si dám rád! Prý je to i afrodisiakum...;-)

Amelie M.: Díky! A já mám těch rychlovek hodně, hlavně mezi komentíky.;-)
První nápad bývá nejlepší, pokud je psán srdcem a ne veden jen snahou se zalíbit. Tohle byl ten první případ!;-)

Amelie M.: Díky! Zdá se, že tahle setba mi přinesla bohatou úrodu ovací! Má ješitnost blaženě vrní...;-)

vanovaso:
A co Ti v tom brání? ;-)

Amelie M.:
Ahoj!
Zdá se, že možná budeš teď častějším hostem mých stránek, když už znáš cestu. Pokud Ti mé verše umožňují vstoupit do říše snů a učinit Tě na chvilku šťastnou, čti mne po libosti, mám toho tu dost a někdy mé (re)komenty zastíní i vlastní dílko.
"Štěstí je to jediné, co člověk může dát, i když to sám nemá!"
A já jsem rád, když jsou lidé i mou zásluhou
šťastní. Možná tak trochu toužím stát se v jejich vzpomínkách nesmrtelným! ;-)
*A možná Tě to inspiruje i k nějakě další úvaze, třeba o tom, co je to štěstí...#

a nevěř své anotaci, smrt má stále ještě hodně co bráti...

i druhá strana může hledat co jí schází, co se ztratilo... a někdy probrat by to stačilo ... a zas by vše se vrátilo...

tak a jdu si v klidu dát čokoládu...

jitra mne pravdou mučí,
cítím se všelijak...
tak tak, samota, to je to... tak co se divíš?

nechci jen snít, chci žít...

Ne vždy stojí rychlovky za to, ale tahle se Ti povedla ;-)

Moc krásné, u některých Tvých počinů, se cítím, jako doma, jak blízké mi jsou.. Já sním ráda a možná proto, jsem na podzim a v zimě nejšťastnější :-)

vanovaso:
Už je Ti fajn? Tak to jsem rád!
Já nechtěl jsem Tě vylekat...
Tvá zkušenost a báseň má-
toť podobnost jen náhodná!
Že o mne bála ses tu snad
je milé! Nemusíš se bát,
že zvolím tohle řešení,
ač z básně mojí smutek zní...
;-)

Devils_PIMP:
Dík! To potěší...;-)

Oslovilo mě to.. asi proto, že chápu, co tím "chtěl básník říct".. dávám palec hore, všecky čtyři :) Opravdu skvělá věc..