nenapadá mě nic duchaplného, jen, líbí se mi to(-:

ŽblaBuňka: Ano,nerozhodnost z toho přímo čiší..občas ženy nevědí co chtějí a musejí to neustále hledat (muži tolik odlišní nebudou)..Již ovšem nehledam to ono, čím bych prohlédla, to už jsem našla společně se vším podstatným..zahazuji krumpáč :-) děkuji za komentář :)

Hm, hm, hmmm,
zajímavé,
za-jí-ma-vé,
i komentář Vladana.

taron: moc děkuji, pevně v to věřím :)

Makyna: I mě to připomělo moje mládí...:))) Mě a mého muže..chtěla jsem ti už napsat , hned v polovině básně, že pokud cítíte oba toto , jakože cítíte..tak vám to dlouho vydrží :))

Yana: Ano, jsou to nejkrásnější chvíle, ke kterým se člověk moc rád vrací - jsem ráda, že jsem měla možnost zůčastnit se..Vesmír prý skýtá odpovědi a jestli je to pravda, člověk jen utvrzuje svoji lásku před svědky, kteří nedovolí, aby se něco pokazilo..možná proto, pro ty chvíle Ti to s manželem neustále drží, protože jste si slibovali lásku pod nebem, vesmírem, ve středu všeho, co je jenom možné..
Moc děkuji za komentář - snad tento okamžik pozná více lidí :)

No ta tedy je! Víš moc mi připomněla mě a mého muže(už před čtvrtstoletím). Jak jsem milovala takové chvíle. Naplněné láskou, důvěrou, nadějí i strachem. Obklopeni nekonečným vesmírem, skýtajícím spoustu nevyřčených otázek. Nádhera. Ať ti tahle láska vydrží. Dík za vzpomínku.

Už ji mám založenou.

No, můj přízemní názor chlapa: ženská, která neví, co chce.
Ale já ženám nerozumím (ta moje si to myslí zcela určitě - a má vždycky pravdu), takže na mě nedej.

taron: Nebyl to sen, prostě mě to pohltilo :-) Možná i minulost a těžké období..ale tvuj komentář není blbost, tak nějak to kdysi bylo, vlastně obdivuji, že z toho umis vyčíst takové věci :-) už jsem se našla :-) děkuji :)

Hm..to byl sen ? Hledáš asi pravdu...a podle mě, pokud to byl sen , tak na to jdeš špatně...tak tu tvou úvahu vnímám já...jo a jdeš na to špatně a vlastně je ti to jedno, protože u toho hledání ses ztratila, ztratila jsi vlastně původní směr cesty, teď už to děláš jenom tak se setrvačnosti...
Jinak zajímavá úvaha....:)
Jo a to co sem ti napsala je asi blbost :(

Yana: ano, i s pomocí a radami ostatních si nakonec člověk musí pomoci a poradit stejně sám. Jsou to totiž jen naše činy a starosti a plány.. :) Všechno jde, jen člověk nesmí snít, ale věřit a konat tak, by se věci hýbaly :)

taron: děkuji :) líbí se mi, jak to máte zařízené. :) Můj přítel mi onehdá napsal, že je s každou další neshodou trpělivější a smířlivější, co se překážek týká. Za to jsem moc ráda, neboť uvědomit si situaci, neprohloupit a zasáhnout v pravý okamžik umí málo lidí :) jak píšeš - hlavně nepočítat, nevyčítat.. (i když je pravda, že k některým větám při neshodách pronešeným se občas vracím, protože Já nezapomínám) :-) děkuji za milý komentář :)

Ano, ano. Kdysi možná v tvém věku jsem snila o někom kdo by mi vždy na rozcestí poradil, no musela jsem se vždy s životem i s láskou vypořádat sama, a ejhle, jde to docela fajn, když člověk chce a má alespoň trochu z hůry dáno. Hezké zamyšlení.

Makyna: Buď překonat, nebo si je včas uvědomit a prchat....prchat co nejdál a co nejrychleji..., ale takové ty nějaké obyč neshody..to se dá nějak překonat ...přesně , jak píšeš :))))

Líbí.....je krásná..jednou ty a jednou já...tak to máme s mužem...jednou ustoupím já, jednou on :)))
A hlavně nepočítáme, kolikrát jsem ustoupila já a kolikrát on...hlavně nepočítat, nevyčítat :))

Moc se ti povedla:-)

ŽblaBuňka: děkuji - existují totiž různé neshody a detaily, které jsou v lásce překážkou..je třeba je zkrátka překonat..díky za komentář :)

jo, jo, líbí

taron: své znamení -- štíra u pupíku :)

... docela se bavím. Z básně, i povídání kolem.

Makyna: Hm...to se stává...jo , tetování ...a to sis nechala vytetovat srdíčko se jménem přítele ? :))))))