ukrytá v máku: Ahoj, nezlob se, že nereaguju, nějak přes sebou pořád tlačím plnou káru a těch pár týdnů, co jsem nemohl chodit bylo asi zas nadlouho naposled, co jsem sem měl čas a vlastně i vůli vlézt. Jsem moc rád, že ti stálo za to sem nakouknout a těší mě, že se ti ty verše pořád ještě líbí. Děkuju, vážím si toho :)

harampádí (19. st.)
Původ nejistý. Uvádíme následujcí teorie.

Uvažujeme o vzniku ze spojení horempádem. Expresivní slova jsou více náchylná ke změnám v hláskosloví, srov. varianty slova harampádí: harampátí, harapátí, hamparátí s variantami výrazu horempádem: harumpátem, horempátem, horumpácem. Dále srov. „všechno zde leží horempátem (na různo)“.

Častá je také úvaha, že toto složené expresivum vychází v první části z citoslovce hara/hala, které je i v halabala, haraburdí. Druhá část je ovšem nejasná.

Nějak se to zdálo patřičný, aby to tu bylo.

Nějakou dobu se teď peru s tím, že čtu jen knihy do práce (prokletí knižní redaktorky) a pořádně nevím, do čeho se ponořit po návratu domů. Dneska mě osvítilo, že možná potřebuju poezii, a hle, kus mé vlastní minulosti na mě čekal na psancích) Děkuju za návrat, byť možná dočasný. Jako obvykle se dokonale trefil.

Moc krásné uzlíky. Něžně uvázané. První a poslední je mi tak nějak blízký.
A přeji, ať je noha, co nejdříve v pořádku a Ty můžeš opět do kopců :)... ale i odpočinek není někdy na škodu :)!

Úžasné řádky. Víc netřeba.

Takový člověk...okrádá akorát sám sebe...ale ještě o tom možná neví. A Ty jsi to vystihl. Do posledního písmene. Díky i za takové básně.

Nádherná...

Nechávám tiše doznít...

Mám moc ráda tyto krátké. Které obsáhnou...vše podstatné...Svět možná nezachrání, ale může změnit...nejedno čtenářovo srdce :)...

Jsou to posmutnělé řádky, a přece působí lehce... krásné...

Po dlouhé době jsem se sem náhodně přihlásila...a nemůžu uvěřit, že vidím pár nových básní od Tebe :)! A právě se bojím toho, že tu jsi jen na chvíli... a báseň nostalgická...a křehká... také mě nutí vracet se do vzpomínek... chyběly mi Tvé básně... děkuju za ně! (...a možná jsi ještě nenarazil na můj nový nick... nicméně... dříve jsem tu působila jako Yasmin :).
A prosím, piš... :)!

oslov radek: Díky, to mě moc těší :)

wojta: Já seju svazenku a inkarnát. Do pruhů mezi stromky v sadu. Včelám to hrozně svědčí. Svazenka se zaoře a jetel usuší. Navíc se plevelí do louky a je to hezky barevný. Žádný dotace nechci ani vidět, nehodlám se pak uklánět před nějakým úřadou. Každopádně o tom ta říkanka nebyla, narazil jsem tu na básničku u níž autor zapomněl odmazat cancour, že to je vygenerovaný AI. To jsem fakt vidět nemusel. Absence rytmu mě mrzí, já ho v tom spatřoval, byť ne takovej ten krotkej, samosevnucující :) Díky moc za názor :)

Orionka: Díky moc :) No, pár čtyřverší už jsem sesmolil. Hrozně mě baví.

Spíše bych upozornil na ty, kteří sice nasejí, shrábnou dotace a zůstane toho na jejich polích ležet tolik, že se vyplatí za ně
i pracně sklízet. Tam je chyba.
Jinak na mně působí rušivě kostrbatost verše, přetlačená silou sdělnosti. Dík.

Líbí se to všechno. A oceňuji změnu formy – teda možná to není změna, ale pamatuji si tu tvou ustálenou jinak.

Líbí

Sasanka: Díky, to mě těší :) Ta čtyřverší spolu nemají samozřejmě vůbec nic společného. Jen jsem je navázal na jeden provázek, abych je sem nemusel dávat po jednom ;)

Líbí se mi celá, ale začátek nejvíc.

Hanulka: Jojo, tohle je myšleno tak, že není dobré si z nich udělat životní filosofii. Inspirovala mě k tomu jedna osoba, vlastně spíš moje představa o ní. Díky za nakouknutí :)