Nevím co říct, mile přívětivé a krásné. :) Tak nějak do dne, kdy si člověk povzdechne, ale nakonec stejně jako ta Bída, hlavu zvednout musí. :)

Tak tohle jsem dnes potřebovala.
Chvilkama mě to donutilo až zpívat a uculovat se na monitor. Opravdu se této básni/písni/Tobě klaním.Děkuji

DDD: ono je otázkou, kdo je skutečný básník? Pro mě je skutečný ten, co umí něco předat, u kterého se lidi zastaví, zamyslí, zasní.. a to Ty umíš.. takže jsi skutečný až dost :) Tak at to píše.. se sbírkou nebo bez ;)

Jiří Turner: Ano, je minimalistická. Už proto jsem si nedovolil nazvat ji básní, ale miniaturou. Věřím, že jsem se Orionce za svoje nevhodné chování dostatečně omluvil. Myslím, že sám dost dobře poznám, když něco přeťápnu a doufám, že není třeba mě v tomhle smyslu poučovat.
Pokud tě opravdu zajímá můj výklad této miniatury, podívej se, prosím, do vzkazů.

Amelie M.: Děkuju za zastavení, jsem rád, že tě to oslovilo. Nevěřím ale moc tomu, že bych kdy jakou sbírku vydal. Myslím, že sbírky by měli vydávat skuteční básníci a za toho já se opravdu nepovažuju :-))

Amelie M.: Díky, to mě moc těší :-)

Megynka: Moc děkuju :-)

Yasmin: No, myslím, že lhát moc neumím :-) Jsem moc rád, že se ti líbila :-)

Všichni tu píšou, jak je tvá báseň krásná... a ona skutečně je. Ale už dlouho jsem nečetla nic, co by mě zasáhlo takovým způsobem, a to nejsem zrovna typ člověka, co by si nechal hrát na city. Tvoje bolest je tam ale tak mistrně schovaná, že mám pocit, jakoby většinu čtenářů snad i minula. Čím nenápadněji je tam ale zobrazena, tím hlubší, upřímnější a opravdovější mi připadá. Na první přečtení mi úplně nečekaně vytryskly slzy a projela mnou neskutečná vlna emocí. Nepolevilo to ani na páté přečtení. Je to jedna z těch, co bolet nepřestane, ani po letech... Napsal jsi to úžasně, ale nevím, jestli se k ní budu vracet... Obdivuji tě, že ty jsi to dokázal.

Ráda si v Tobě čtu.. a obdivuji schopnost, vyjádřit mnoho pár slovy.. Umíš.. A jestli někdy vydáš sbírku, chci ji :-) A CD k tomu.. :))

Ta první mě naprosto dostala :-) jdu zakládat (na horší časy), je v ní tolik.. Nádhera!

Myslím si, že tato tvoje báseň je už natolik minimalistická, že se nějakému výkladu zdráhá.
Myslím také, že není žádná hanba odpovědět třeba: ...tak mě napadla taková metafora, rým... Je to asi lepší , než psát, že nemám náladu...:)

DDD: Víš, že jsi hrozný lhář? Zaposlouchala jsem se do všech těch tónů...A byla to prostě krása, která rozhodně za to stála :-)!!

Krásná báseň, až nevím, jak to lépe vyjádřit. Je to něco tak lehkého, obyčejného ... že to prostě hřeje u srdce. Přesně to je ta láska, kterou by si každý z nás asi přál ... :)

taron: Díky za zastavení a milý komentář :-) Ano, my lidé jsme velmi nestálí. Ale jsou i věci, ve kterých jsme (bohužel) pořád stejní.

Yasmin: Děkuju za tvoje slova. Myslím, že to mám úplně stejné :-)

Amelie M.: Díky :-)
S tím zpíváním to bohužel nejde tak rychle. Písničky si ke mně chodí, jak se jim zlíbí a někdy jim to dost trvá :-)

Mám ráda, když v básni není řečeno vše. Někdy báseň nepochopím, jindy s ní dokonale splynu. Ale vždycky si v ní něco najdu, zvlášť u tebe :-) A podzimní básně? Ty mám snad ze všeho nejradši :-)!

I Orionky mají své dny ... :-D ;-)

DDD: Hm...nedávno jsem si uvědomila, že se mi vlastně podzim líbí...to možná proto, že ten letošní je " zatím" sluníčkový....je krásně zbarven, den ze dne se krajina mění a tvé verše mají naznačit, že jak je podzim " rychlý a proměnlivý " tak stálé jsou hvězdy a vše, co nemá stálost " hvězd"...to vše jednou pomine.
My lidé ( a naše doba) jsme velmi nestálí...

je nádherná - ta báseň !