lidus: Timothy A. Postovit: Yasmin: Zamila: Omlouvám se, že reaguju takhle pozdě, ale zrovna se věnuju veskrze nepoetickým věcem (vyvážení hnoje, příprava zahrady na zimu a tak...). Moc díky za návštěvu a za milá slova. Vážím si toho :-)

princeznacarodejkaZ: Moc díky! :-)

lidus: Jů, tak to mě těší :-)

Krásná, málo slovy jsi vyjádřil tak mnoho.

Je to krásné, topit se ve tvé poezii :-).

Líbí se mi hlavně první polovina ... Zurčí v ní moře ... Celkově je úžasný, jak průzračně čistou poezii s málem slov dokážeš napsat ...

Poslední týden zažívám spoustu "náhod", kdy na něco myslím nebo něco hledám a najednou se objeví cosi, co s tím nějak souvisí! Teď zrovna pátrám jak věda pokročila ohledně navrácení zraku za pomoci očních implantátů. A najednou nahlédnu sem, a vidím, že Lidus četla zrovna na tohle! Jj, duchovní slepota postihuje občas každého a často děláme tak málo, abychom znovu prohlédly. Ovšem i fyzická slepota může být duchovní záležitostí, jak o tom psal i neurolog Oliver Sacks např. v knize Zrak mysli. I jemu metoda, kterou pak sám zdokonalil, umožnila vrátit zrak, ač byl lékaři odepisován...:-)

Zdálo se mi, že básni chybí závěr, ale pak jsem si přečetla první komentář - casa.de.locos to doladila. Tohle se hodně povedlo, skoro jako by to nebyla náhoda.

"Touha má copánky spletené z cest" - nové heslo do deníčku! :-D

Ta báseň má v sobě takové hudby! Krásná a hluboká - jako moře.

Ctu ji znova, a chce se mi brecet, trosku, jak je krasna.

korálek: Děkuju, to mě těší :-)

Amadeo´´: A já děkuju za zamyšlení a milá slova :-)

casa.de.locos: Tak ta je vážně krásná... děkuju, vážím si toho.

Krásná, líbí se mi :-) nádhera ...

A potom řekl bůh:
I když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé, už nikdy kvůli člověku neprokleji zem.

Dokud bude trvat země,
nikdy nepřestane setba a žeň,
chlad a horko, léto, zima
ani noc a den.

(Bible – Genesis 8:21-22)


Moc pěkná báseň... Dá se chápat různě a myslím, že každý si v ní něco najde a něčím ho obohatí. Aspoň tedy já v ní našel mnoho... A „z divokých písní zhrubly řekám vlasy“ je krásný začátek, metafora hodna básníka, to se mi hodně líbí. Jsem rád, že jsem mohl číst...

Vzkaz Nemovi

co ty o tom víš, člověče
v louži co zbyla po potopě
(après moi le déluge
ale co po ní?)

velryby jako mořští sloni
a hvězdy hloubkou uhašené

kam indigový proud tě žene?

co víš, člověče,
o tekoucí vodě?

nic

jen z partitur si skládáš lodě


Báseň nádherná, tradičně, slyším v ní rákosí a řeže.

Yasmin: Nejhorší je, že tenhle druh slepoty je rodnou sestrou lenosti. A s tou já bohužel asi nikdy nepřestanu bojovat. Díky moc za Tvá vlídná slova.

kmotrov: No, víš, já si tu práci dal a těch slov tam vystřídal opravdu několik. Každé z nich ale už ohýbalo význam trochu někam jinam a to mi nevyhovovalo. Jenom jedno mi připadalo skoro stejné, ale na to jsem bohužel nakonec nějak zapomněl a připomněl jsi mi ho až ty. Tak dík :-)

Každý jsme občas oním slepcem... a nevidíme to, co bychom vidět měli. Pro mě opět krásná a moudrá slova.