Amadeo to vystihl přesně a Marbal taky, tak co víc mám k tomu napsat já? Jediná vítka je z mé strany nad formou. Nemám moc rád tenhle styl, ale to je osobní výtka, má vnitřní nespokojenost nikoli chyba tvoje, nebo té básně. Básni jako takové se asi nedá, co vytknout. Má to dobré rozdělení do veršů i strof, pěkné pohrání si s nadhozeným tématem malý princ a liška a závěr to má perfektní. Je to jedna z těch básní, kterou by chtěl člověk slyšet na živo na autorském čtení, protože tahle báseň je na živý přednes jako dělaná

Absurdní forma humoru je v některých chvílích to nejlepší :D

Má to takovou zvláštní formu :) Jak kdyby počítač zapisoval vnitřní monolog srdce..literární vtípek s liškama mě pobavil, úplně tě za tou básní vidím :P

Marbal Škutin: Díky za tvoji lidskost :)

.. dost dobrý, hravý a ze života :)

kmotrov: Díky moc za konstruktivní komentář. Trochu jsem to upravila, dík za tip:) jinak myslím, že tady se dá pochopit nadhled i bez smajlíka.

Udrž se v tom kousání, takhle jakoby tam poslední sloka nepatřila.
Třeba:

Ty lehko zkousnu
až posypu Ti
kousek jedu
do kávy

Botulín :-)

Kdysi někdo tvrdil, že smajly do poezie nepatří. Tady by se mi líbil.

Hm… Moc hezký nápad a provedení, netušil jsem, že tady na něco takového narazím. Se zvukovou stopou to působí velmi uklidňujícím, relaxačním dojmem. A jen tak mimochodem… máš velmi příjemný hlas. Jsem rád, že jsem mohl číst a poslouchat.

Je cítit, že je prožitá a zaujalo mne, jak jsi to vtiskla do slov. Poutavě a bez nějakého velkého patosu. A i když mám radši kratší básně, musím říct, že u této jsem ani na chvilku myšlenkou nezabloudil někam jinam, strhla mne. A zvláště pak ten konec...

Ach, tak to je více než opravdové... a trochu děsivé - jako bys mi přečetla myšlenky :-) ..

Yanishka: To měla být reakce na vás obě, nějak mě to zlobí přes iPod.

Nikytu: Bez komentáře...děkuji:)

povedla se ti, protože to asi hodně bolí.

Krásně se tu s náma dělíš o své pocity ve svých posledních dílech. Je to poutavé a emotivní. Přeju Ti v životě jen to nejlepší, ať už takové mučivé pocity nikdy nemusíš zažívat, ať už jsi navždy šťastná. Drž se a opatruj se. V životě ještě dokážeš spoustu velkých věcí. :-)

: Milý Singularisi,je vidét,že bojuješ s nedůvěrou,jsi liška kterou si zatím asi nikdo neochočil a přitom je to tak krásné,když věříš, lehce přineseš své srdce na dlani,čekáš na úsměv,pohlazení,souznění a musíš být smířen s tím,že když to nevyjde,budeš svědkem jak je tvé srdce cupováno na kousky,ale tak to chodí.Přeji hodně víry a důvěry ahoj

Připadá mi, že to souvisí s důvěrou. Aby mohl člověk za něco či někoho převzít odpovědnost, musí to mít buď pod kontrolou, nebo v to vložit důvěru, jinak by totiž mohl převzít odpovědnost třeba za sebevraha, který se v následujícím momentě zastřelí, a podobně. A jak by mohl někdo vložit důvěru v druhého člověka, když nemůže věřit ani sám sobě?

ty jo, úplně mě mrazí, když si představím kolik holek na tý malý planetě zažívá úplně to samé jako já...dokonce i mou vytetovanou (E)lišku píchlo u srdíčka

aaaa! to znám tak přesně až to trochu fyzicky píchlo v hrudníku.

kmotrov: Pokusila jsem se ten konec trochu upravit, aby byl údernější a líp ladil ke zbytku básně. Díky!

Moc děkuji i všem ostatním.

Co bolí, to přebolí. Drž se holka.
Báseň se mi moc líbí. Moc hezké obraty. :-)