taron: Stejně určitě ne,ale možná v něčem podobně,ale to nejen my..:-)

Máme své závisti,podobné touhy,
strachy a radosti, na duši šmouhy,
dlouho už putujem po této zemi,
odkud a kam, záhadou je mi..

jo, jsme na tom stejně , bráško :))

PrimaDen: Jo..ale já vždycky něco napíšu tak narychlo,protože mě napadne nějaká kravina a pak už to moc nehlídám...:-)

Dobrá..líbí , prkotinka...sranda:)

Tak ještě abys použil v básničce pravý jméno synátora ;-)
Ale jinak je to realistický, respektive reálný. Ještě tam mohlo bejt jak postupně přechází mladí z playstationů na chlast, děvky, rockenroll :-)

joo pohoda a legrace super.. ..:-))Hele ve 2 sloce na konci ti pokulhává rytmus.Normálně bych o tom ani nemluvila, ale u tebe to není obvyklé..spíš sis toho nešiml:-)

loner:.. což neznamená že by se mě dění a věci života nedotýkali,ale nenechávají ve mě moc velký otisk-pokud samozřejmě nejde o nic opravdu vážného,a to jde málokdy:-)

Zkoušel jsi něco dělat,nebo jen být chvilku bez jakkéhokoliv chtění nějakého výsledku? chtění nechtění je taky chtění. Myslím něco jiného-jen si uvědomovat to co je,sebe,okolí pocity. K tomu nepotřebuješ chtění,vnímání je v člověku pořád. Neříkáš-teď budu vnímat-prostě vnímáš bez důvodu ale bez pohybu mysli. Tak to je-jednoduchý postoj beze slov a myšlení. Ale to není důležité. Jsou věci které se stanou,ale ne proto že se mají stát podle mě. Nechme to být-to by jsme mluvili donekonečna.

no jasně :) myslel jsem si to ...

loner: já většinou jsem v pohodě-myslím.Proč se zatěžovat kravinama? Myslím tím tahat je pořád sebou v hlavě jako zátěž..ne?:-)

jooooooo !!!!!! Dlouho jsem nic tak prostě v pohodě nečet. Palec nahoru :)

Vladan: alexis: ano souhlasím že svatba je vcelku zbytečná,a já jsem to psal tak napůl-o komplimentech,chození a vztahu-buď manželství nebo na hromádce. Spíš mi šlo o to,že časem hodně žhavých lásek zevšední a skončí. Možná je to ale lidská přirozenost..nevím.

GULI ale nepíše o svatbě. On je na pomezí komplimentu a trvalého vztahu.

Vladan: ne, myslela jsem to takhle: na co svatba? s rozvodem je moc starostí... když se dva milují a chtějí spolu žít, tak na co svatba? na co nějaký papír o tom, že jsou spolu?:) podlel lmě je svatba zbytečná

alexis: Takhle to myslíš?
Nezačínejte si žádný vztah, stačí komplimenty.

Mícháš dohromady dvě věci. „To je právě jinak-silou vůle potlačit myšlení nejde,vůle je taky myšlení,určitá část mysli tlačí na jinou,aby byla už konečně zticha,a to nemá žádný význam…“ – to, jak dospěješ do „nestandardního“ stavu, jestli silou vůle (chtění se setkat s bohem, pekelným soustředěním) nebo utlumením je nepodstatné. Důležité je, člověk, který dokáže „vykolejit“ svou mozkovou činnost, subjektivně zažívá různé mysticko-nábožensko-napřirozené stavy.
Jiná věc je, proč to dělat (hledat) a kam lze dojít. Osobně vidím odpověď na otázku PROč – protože to jde. Člověk zkouší všechno, co jde zkusit. Zvědavost, zvídavost, touha po neznámém… Zajímavější je otázka „výsledek,často o sobě objevíš věci,o kterých si neměl ani páru.“ Domnívám se, že tady je principielní omezení. Jeden subjekt může zkoumat jiný subjekt a (snad) si udržet objektivní odstup. Ale zkoumat sám sebe? Může neurochirurg operovat vlastní mozek? Domnívám se, že ne, že ty „věci, o kterých si neměl ani páru“ jsou jen subjektivní hodnocení subjektivně chápaných emocí a stavů, subjektivně navozených za cílem dozvědět se věci, o kterých nemám ani páru… Jinými slovy – jsem schopen se o sobě dozvědět prakticky cokoliv se dozvědět chci. Samozřejmě, že v tom hraje roli podvědomí a strachy…
Ano, pudy. Pokud potlačíš mysl = rozum, zůstanou pudy. Pouze věřící v nějakou formu nadpřirozena hledají nad vlastní myslí dotyk toho nadpřirozena – a k tomu je subjektivní vnímaní sama sebe docela ideální prostředí.

Vladan: To je právě jinak-silou vůle potlačit myšlení nejde,vůle je taky myšlení,určitá část mysli tlačí na jinou,aby byla už konečně zticha,a to nemá žádný význam.Maximálně se objeví nějaké iluze,fantazie apod. Mysl je součástí vědomí-toho co si myšlení uvědomuje,jinak by jsi ani o myšlení nevěděl-subjekt-mysl,nemůže být zároveň objektem-myslím..
Ale o to nejde,jde o to,že jakkékoliv vysvětlení např.proč a jak mysl funguje ,nebo cokoliv jiného,je taky určitá forma víry,a proto pro mě není moc důležitá,jde mi o to poznat,prožít,pochopit. dokud člověk opravdu sám neprožije, vždycky to je všechno relativní-ale i prožitek může být určitá iluze,tedy relativní,to je taky pravda,tady by to chtělo trochu rozebrat,ale to až jindy. Možná je to tak-a nebo úplně jinak. Vždycky je tady část,něco co je neznámé.myslím že poznání a sebe poznání nikdy nekončí. taky je pro mě důležitá otázka -PROČ- člověk něco např.hledá. to je zajímavější než nějaké stavy nebo nestavy,se mi zdá. Musí mít člověk vždycky motiv? A pokud ano,není už tímto motivem někam nasměrovaný a vlastně to,co hledá je část jeho samého,a tady to moc nemá význam? Za vírou v Boha je strach,to je jasně viditelné a ověřitelné,takže ne víra,ale strach je zajímavý. Co způsobuje strach? Myslím ten psychologický,dlouho udržovaný v mysli-ne strach který mi brání vejít do vozovky kde jezdí auta,to je pud sebezáchovy,a trochu něco jiného. Pokud jdeš pomalu těmito otázkami k sobě,aniž by jsi hned hledal odpoveď.výsledek,často o sobě objevíš věci,o kterých si neměl ani páru. Ale člověk musí jít se zájmem porozumět,ne předem vytvořeným předpokladem,nebo jen touhou po nějakém výsladku..

jo Kryl by slzu upustil

taron: GULI: Taky si myslím, že přejít do vzkazů není nutné - pokud nás LUKiO nevyhodí. Třeba i to někdo ještě přečte a obohatí diskuzi dalším názorem.

GULI: Víš, moje vysvětlení je jiné…
Lidský mozek se překvapivě dost podobá počítači. To, že ty silou vůle potlačíš myšlení (otázka je, zda to vůbec potlačit jde), tak utlumíš jednu poměrně malou oblast mozku. Ovšem nevypneš ho! Tuto oblast „přepneš“ na volnoběh, ale to neznamená, že neurony nekomunikují. Jenom místo „uspořádaného toku informací“ probíhá cosi chaotického, šum pozadí. Prostě uvedeš část mozku do nestandardního stavu. A z okolních částí sem můžou pronikat signály (kontrola orgánů, koncentrace cukru a tuku v krvi, teplotní rovnováha a tisíce dalších). Takže ty neurony, které normálně vyhodnocují myšlení, se ovšem snaží zpracovat ty nesmyslné informace, co jim přichází …. A to je to tvoje „ticho za tichem“, stav bez mysli… sféra čistého vědomí, které se „jen dotkneš“. Žádná mystika, šum pozadí.
Ale aby to nebylo taron líto, tak do podobného (nestandardního) stavu části mozku se lze dostat i při náboženských rituálech. Při velkém chtění (stavu mysli) dotknout se boží mysli, rozjímání či meditaci.