Live is live ... nanananana....

Tak žij naplno každou chvíli, kterou ti dal a přijmi každého, koho ti přivede do cesty - takového, jaký je - nechci poučovat, ale tak to cítím :). Hodně štěstí.

...Nemám tenhle styl psaní zrovna dvakrát v oblíbě ale obsahově je to docela povedený...

No některý řádky jsou fakt dobrý, třeba: It was love, pak ale zjistím, že: It was love affair a nakonec zjistím, že ani to ne: It was almost love affair.
U I loved you too a You made me fall se dokonce pozitivní a negativní sdělovací hodnota střídá!

to já jsem optimnista a miluju ho,a líbí se mi to jak si to napsala,nikdy před ním neutečeš a když ,tak už ho nemáš.Láska k životu je strach ze smrti.

Právě, že jsi tak mladičká a ještě, nezlob se na mě prosím ,dítě, právě proto píši, co tě ještě všechno potká , a i v tomto věku je to těžké, to vím,mám snahu jen tě chránit, život je pes, ale je možné se nenechat pokousat, ale chce to moudrost....hlavně poslouchej starší, udělej si názor, co je dobré, co je špatné... a toho se drž, zuby nehty... držím ti palce...

taron: Jsi jen myslíš..to shazuje můj věk, vím, ještě toho přibude celkem dost, ale teď jak žiji, to je pro mě taky oříšek. Dík za přečtění a za komentář.

Je mi 35 a pořád žiji na louce mládí......je pěkná ta báseň, i když ještě ani netušíš, co tě čeká.....

Dík za komenty ^^

Nádech toho "něčeho" se mi tam líbí,ale skladba slov za sebou je poněkud zvláštní. Ano - myšlenky takové jsou...ale do básně je to "až příliš zmatené"

Ach jo. Více jak dva roky už to trvá a ještě si spoustu let počkám na chvíli, kdy ihned po probuzení otevřu oči a uvidím jako dřív. A bez antidepresiv! Trpělivostí a cvičením. Toliko k mému žalostnému zdravotnímu stavu. Můžu si to remcání dovolit, protože nepředpokládám, že tady to dílo zůstane dlouho. Je to kvůli ,,tomu gramatice". Je ,,strašnej".

sorry, ale...bože to je děs, za co?

četl jsem báseň před touto... tam se to slovem -sere- doslova zelená, ale tady je to v anotaci opravdu zdařilé upoutání......
.... ža to tak ladí s předloženým dílkem, něžnost sama......až si člověk říká jistě, čtrnáctiletá dívka má velmi bohatý slovník.... jenže vám děvčata nedochází... že drsnou mluvou.... se z vás něco ztrácí.. něco, pro co vznikají básně.....
takže přeji hodně zdaru, klidně si autorko podotkni .... aby jsi se neposral... dědku!...... a .....až zas bude v duši teskno a papír bude se slzami vpíjet i žal tvůj samoty...... si na otázku.... co dělám špatně?
klidně odpověz....... hraju někoho jiného.

No, ten název musel dát zabrat.

A těch čárek! Jen aby někdo nenapsal, že tam chybí čárka. A stejně nevěřím, že to není falzum.

Antony Picka: Děkuji .

Ayla: No jo, ono to může i zavádět, že se to vztahuje k těm motýlům. Možná. Ale možná to tam hlavně nemusí být. Je to vlastně nadbytečné.
To -objeveném- stačí. Ale, zas to není úplně totéž. To slovo -již-může vyjadřovat že se tak stalo nikoli náhodou, ale vůlí, snahou, toužením.....

...jediné, co mne tam nějak ruší je to..již. nezní mi to dostatečně mysticky jako ten celek...ale to bude jen můj pohled. Jinak to má zajímavou atmosféru....

Na mne to působí jako nějaká prožitá mystická zkušenost. Motýly bych vnímal jako tajemný prostor zázračných podnětů. Ty pohledy zas jako neverbální komunikaci. Trochu jsem měl problém se spojením: nesměle intenzivní. Ale zkouším si to představit jako to, co člověka v takových zážitcích překvapuje - že podnět , třeba jen tiché slovo bez nějakého silného významu, způsobuje ve spojení s příslušnou zapomenutou zkušeností, ležící někde hluboku v nevědomí, silný a intenzivní prožitek uvědomění. No nevím, ale takhle by se mi to moc líbilo.

mě to přijde spíš jako poetičtější verze popisu dění než jako báseň ;)

I když klišé, tak příjemně se čtoucí.