Ginnare: ;-)

Připomněl jsi mi jedno moudro ze života:
Kráčí spolu k oltáři. Ona si říká: Doufám, že se změní. A on si říká: Doufám, že se nezmění. :-DDD

Jednoduše pěkné. :-)))

Ten závěr. :-D

I ty jeden uličníku. :-D
Líbí se mi, jak se na konci vracíš na začátek básně. Povedlo se ti to hezky. :-)

Když si vzpomenu, jak jsem jako malá dělala kraslice - nejprve obarvit vejce, potom na kahanu rozpouštět voskovky a špendlíkem nanášet zvory... A kolik času to zabralo. :-)
Nechci vědět, jak dlouho bych takto zdobila pštrosí vejce. :-D

Líbí se mi. :-)

Tak tahle se ti hodně povedla. Šup s ní do záložky. Hezky sis s tou češtinou pohrál. To mám ráda. Díky. :-)

Život je někdy plný ironií. Ale i ona se přepočítala. Chytily ji, takže aspoň nezvítězila. :-)

Jera_lu: Děkuji, to mě těší. Jsem ráda, že oslovila. :-)

jo_: A to původně měla báseň končit spíše smutně, ale prostě jsem nemohla... Stejně chci vždycky mít naději a bojovat. ;-) Děkuji. Jsem ráda, že se ti líbí a snad je ti inspirací. ;-)

ŽblaBuňka: Děkuji. Mám radost. :-)

I starosti přinášejí radosti. A na vnouče se stejně vždy těší. ;-)

Lajtwing: Přesně tak. :-)

Krásné, ze života. :-)
Já už taky pomalu nevím, co to je ta televize. :-DvRaději si přečtu pár článků anebo udělám vlastní promítání. :-)

Zajímavá. Až se v ní ztrácím, zatím se moc nechytám.
Jen pozor na nedoklep - myslím, že tam má být "zajížďkou". :-)

Chudák vodník. :-( Hezká rýmovačka.

korálek: Děkuji, to mě těší. :-)

Ginnare: Tak to mě těší. ;-) Fascinuje mě ten paradox, jak něco říkáme (píšeme, cítíme) a není to 100 % pravdy. Tyhle hříčky umožňují pohled na tu rozpolcenost v jednom a tom samém okamžiku. :-)

slnečnica: Na všem špatném je něco dobrého. Děkuji. ;-)