ten závěr je hodně dobrý :)

Je to smutná básnička...když tohle udělala před rokem moje kamarádka, dost mě to vzalo...:(

Né, že by se nelíbila...:) ale takové básničky už tak nějak "nepůsobí"...protože je jich všude plno...
v první strofě máš pěkný rytmus :)...ale pak už to kulhá...

Je v ní něco ohromně silného :)

ten název mě málem odradil...ale báseň mě pak mile překvapila...:) škoda měsíce...je to smutné...

Zaklínadlo tu snad ještě nebylo :) síla myšlenky je neuvěřitelná...

Ta první sloka je výmluvná a celkově je to pěkně roztomilý...mávám vzdušným zámkům na pozdrav...:)

Taky to tak často cítím...:) že ho jednou samou láskou sežeru...:-D

Celkově mi mnohé neřekla, v první strofě má první s druhým a třetí se čtvrtým veršem prakticky stejný význam...expresivní slovo v druhé strofě je tam spíš jen tak na oko...
je tam náznak toho, že je láska kontrastní, ale chtělo by to větší hloubku...

Jsou to pěkné vzdušné střípky :) ten konec mi připomněl mě samotnou...jako malá jsem se toulala v lese, ale vždycky jen do klekání...
zajímavá je i ta fotka, možná by jí neuškodil větší detail jablka...:)

Tahle je moc pěkná...hlavně "sněhové sloky"..to je opravdu krásné...

Je hodně těžký psát o andělech, aby si to udrželo nějakou úroveň...ale tohle úroveň rozhodně má...:) pěkně se to čte, i když se v básni několikrát změnil rytmus...líbí..

Moc se mi líbí první dvě strofy, jsou mi lidsky milé :) zbylé dvě jsou si hodně podobné, vypovídají o tom samém.../opakují se podobná slova i významy/...
v posledním verši chybí háček "zádné"...
člověk by neměl ztrácet své světlo...a když už ztratí, tak musí znova a rychle vstát, tak jako fénix, který povstal z popela...:)

aneb sladká dětská nevědomost :) myslím si, že je ale mnohlem lepší ztratit iluze, než sám sebe...
líbí se mi myšlenky v básni...styl jejího zpracování mě nezaujal, není to zkrátka můj šálek čaje...

asi to bude tím, že čtu básně odzadu :) dřív nebyl čas...

Je hodně popisná a přímá...to trochu staví čtenářovu fantazii mezi mantinely...protože je mu vše předloženo...ale budiž
pointa je sice očekávaná, ale víceméně razantní...
a děj je pěkně ucelený...i když nešel tak úplně do hloubky...ale je to rozhodně jeden z těch lepších textů na tohle téma...:)
po přečtení Mementa a zhlédnutí Rekviemu za sen...se na to člověk dívá zase jinak...
název mi připomněl Vypsanou fixu...

chvilkama působí strojeně...rým pro rým...ale řekla jsi všechno co jsi chtěla, to je hlavní :)

Jsou to trdla liduš....:)

Má ostré kontury, i když je temná....to se mi na ní líbí...:)
ale místy je to taková hromádka slov a klišé...chtělo by si trochu utříbit slovní zásobu...aby se ti neopakovaly motivy, aby to nebyl jen výčet obrazů...
všimla jsem si chyby - ve /mě/ krev cizí...
a pak "plačící číše" - to je trochu jazykolam...
no radši už nic víc hledat nebudu...:)

:) myšlenka je moc pěkná...ušlechtilá...