když opouštíme,
nikdy to není jen tak
Vždycky to je
pro něco,
... pro někoho ...

když jsme ale opuštěni,
nikdy nevíme
proč
a ani,
... pro koho ...

a pokud myslíme že víme,
tak si to jen namlouváme

protože teprve čas nám napoví
že pokud jsme opuštěni,
tak je to vždy kvůli nám samotným,

že jsme něco nezvládli,
... a nebo něco důležitého opoměli ...

... kolik takových vrabčáků
zpívá oslavu životu
v předměstském smogu
vyčpělých citů

a kolik srdcí na dýnku klobouků
starých klaunů
bdí tu ...
***************************

máš to pěkný janku, ... janíčku ...

*

na mlhu sázet je tak snadné
kde sítě cest jsou jenom klam
vzpomínky jsou jak blata zrádné
nebudeš vědět kudy kam

*

*

Navykli jsme si
netrápit se, …
jen zapojit proud
umělých myšlenek
jako výhybku
prostoru
a času

Na západní straně osudu
kde končí dny
pak přemítat
co dělat,
když země
se už
neotočí …


*

Na sedmym nebi
stále svítí hvězdy
říkají opilé naděje
v baru kde všechno
je falešné

Jen ten smutek,
nad námi
snad bude pravý ...

Pivo žrádlo - dámské prádlo
... tak to by mě nenapadlo ... :-))

... ve vůni kávy s tebou ... je zaklet slunce svit,
s nevyslovenou větou, .... co třeba pochopit ....
pak úsměv vylhaný .... na lžičce kávy utopit ...

... důvěra je prázdné slovo, .... protože to co má skutečnou váhu je sounáležitost, ... když dva spojí své síly ... a jako jeden se rozhodnou společně žít a čelit nepřízni osudu

... i vypsanou tužkou se dá psát, v popelu vyhaslém ....
dvě prostá slůvka ... " seru na to ... ! " , když víš že čas ti ořezává tužku novou a zapaluje nový oheň ... , a PET láhve se na Molotovův koktel vůbec, ale vůbec nehodí ... / co mám říkat já ... ??, když penál prázdný, ... a čas mi tak nanejvýš škodolibě ostrouhá mrkvičku ... :-))

.

Na nárožích s rohy pomalovanými černožlutými pruhy, … jako zadeček vosy …
se spolu procházíme ….
Pozor nevyklánějte se …. úzký profil …

Stejně ale ztrácíme hlavy, tak čeho se bát …

Cizinci na jejím území, naivní safari v džungli bez pravidel,
a s sebou jako návnadu
staniolem obalená cukrlátka klasiků plněná strychninem ….

Jsme přece na lovu ….

Noc sténá pod tíhou touhy jak svatební lože,
a holčičky si hrají na princezny a nebo nevěsty,
aniž by znaly krvavé pozadí života a smrti co se v ní rodí a zaniká ….

Vše čeho se můžeš dotknout je reálné a můžeš prožít …

Naše naivní sny, šnůry mýdlových bublin jsou sítě
do kterých se kořist nechytí,
stejně je ale pořád se sveřepou tvrdohlavostí rozprostíráme

A vědomě ubližujeme sobě i jiným …. bláhovcům ….

*

>.... ultrasonický bzukot transformátoru .... dává tušit skrytou energii ....
a synapse v mozku neslyšně klapou ... jako elektrická relé ...
co nás střídavě odpojují od snů .... a spojují s realitou ....

... i když ... těžce stravitelná .... kližka ...
*- ... hodnotím koncovky ... :-)) , hou ... hou, , polámaně verše jdou, ... stále za sebou, - levá za pravou, pravá za levou ... / ... směrem k světlým zítřkům ... jen podávat přihlášky do KSČ ... :-)) / jo a mám rád rapový rytmus ... :-))

Sám sobě zamávat, ...
do křídla vysmrkat
... nezralou nudli ...

Do boje vytáhnout ...
boty si neobout,
na sebe být tak hrdí ...

*- ... velkej námět ... ale výpověď a zpracování "0 " ... :-((

Zakleti v ztracených minutách ...
... zůstáváme opuštěni dětskými hrami ....
na rozcestích kde hledáme v mapách budoucího času ...
... kde oči se ptají zavřenými víčky ... "sním ... či bdím ..??"
/ Jo holka tohle je móc pěkný, ... a autentický ... /

... jednou se objeví, ... objeví se na obzoru loď ...
a když se přiblíží .... bude na ní něco zvláštního ...
... něco co žádná jiná loď nemá ...
nachové plachty ...
a ty budou hnát tuto loď k našemu břehu
... a na palubě bude stát krásný muž .... tvůj princ ...

... ... ... a copak uděláš ty Assol ... ??

*- ... Budu milovat toho prince ... !!

/z knihy od Alexandra Gryma ... Loď z nachovými plachtami ... /

... jo Alíku .... nezklamalas´ ... / *- ... a co se mě týká ... co bych za to dal ... ale Dědky do mateřský školky ... prostě neberou ...:-))

... maličká paralela s panem Andersenem .... Šťastný princ ... / prostě vše má svůj smysl ... a i konec je vlastně smyslem ... a možná i cílem ... /

v mlze .... na začátku dne ... ještě není možno nic rozeznat ....
ale přesto naše touha již dává našim krokům směr .... a srdce ji následuje ...
/*- ... a teprve až vyjde slunce se ukáže jestli volba byla správná ... /

... když barvy vládnou hodinám ...
nemůžu jen tak zůstat sám
... k večeři volám svého Hyda
ať Mr. Jekyl .... není sám ...

Co dneska bolí, .... zítra hladí ...,
vzpomínkou ... jak jsme byli mladí ...