Super dílo... A tu naděj na konci tunelu cítím...

Psavec: Děkuji

Damir: díky

Pobavila, diky

Rosa: Diky za návštěvu a přečtení.

Homér: díky za přečtení a názor

Hezky veselé zachycení kruté pravdy. Člověk by se měl těm besnicím sanim vyhybat...

Vždy trpi vic ten, kdo vic miloval...

Povedené dílko k zamyšlení. Díky za inspiraci.

Jde to ztěžka,
To bytí dneška,
Ruce krví zbarvené.

Jde to snadno,
V srdci prázdno,
Zradil přítel přítele.

Promiň říkáš,
Jak had se svlíkáš,
Ani vráska na čele.

Tančíš v bahně,
S krásou, ladně,
Samé jizvy na těle.

Smutná a krásná... Ten poslední odstavec je úžasný

Hezky zachyceno, v tomto dílku se asi najde hodně lidí.

človiček:
Já myslel, že stačí jen 7 let tibetských?

Nedavné střetnutí
bylo tak chladné.
Dva metry vzdálení
a s rouškou v tlamě.

Snad vlasy ti voněly,
však oči se smály.
Pohledy střetly se,
u srdce hřaly.

Snad jindy
Šel bych blíž,
Rozhovor započal.
Však nyní
Vždyť to víš
Virus by flirtoval.

Pěkné dílko

Povedená hříčka, co mě rozesmála. Četl jsem si ji několikrát za sebou, ale vždy jsem se zasekl na větě několik... Trošičku jsem tam ztratil rytmiku

jo_: tvá tvorba je pro mě velmi inspirativní a vyvolává ve mě tvořivou odezvu. DĚKUJI

Koukni se na toho bájného ptáka,
ta jeho vznešenost strašně tě láká.
On naší je nadějí, on je tím darem,
dotyků vzrušených věčný je plamen.

Kolikrát spadli jsme do prachu cest?
Tolikrát bludištěm chtěla's mě vést!
Cestu ven našla jsi, a já šel za tebou,
Snad padlí andělé jednou nám prominou.

Kéž prominou doteky - a možná i více,
nocí jsme planuly, jako dvě svíce.
Postel se změnila, v kovový chrám,
pod křídly Fénixe, srdce ti dám.

jo_:

Je to tu zas,
nastal už čas,
kdy holý mráz,
popálil nás.

Spálil nás na popel,
a v prachu vyválel.
On - bolu to učitel,
nadaný léčitel.

Z lásky tě vyléčil,
Touhu mou
nezmekčil,
srdce mé porazil.
Ach, proč jenom
zvítězil...

shane:

Otupil jsem duši svou,
též hlavu opil bolavou.
Vzpominky, ty zůstanou
Vždyť slzy tekly spirálou.

shane: človiček: super, tohle mě baví

Pěkné...

To chladné ticho černočerné
Věř, že Jitřenka zas projasní.
Světlo majákům vždy je věrné
a krutá bouřka jednou odezní
Chlad se změní v jasné horko
a tvůj oděv noční, kapky vášně,
v nahotu zas promění.