Ó, když si představím takového nezkaženého prvňáčka ve žlutém svetříku v jarmilkách, jak v besídce pro rodiče recituje tuto moderní báseň moderní kapitalistické autorky, vyskočil bych z druhé řady mezi rodiči a do krve zmlátil první těhotnou maminku která by se mi dostala pod ruku.

Kdepák. Další papež bude černoška. Papežka. Koncil na konci prohlásí: Habemus mater!

Pak se narodí generace lidí, kteří budou alergičtí na čerstvý vzduch a nakažená rajčata z číny s novými bakteriálními přísadami to dokončí. Ale nezoufejme. Na internetu jsem se dočetl, že Mars je planetou v rané fázi vzniku, takže se to bude ještě opakovat.

Ale abych se vrátil k básni:
Jsou to skutečně falešní prorokové, kdo jsou ti špatní? Každý má přece právo neposlouchat. Nebo ne? Nejsou špatní ti kteří špatné protoky poslouchají? Když je hlásán blud či omyl, je snad zbaven viny ten, kdo ho šíří dál? Není výchova sama o sobě zhoubná, protože děti svírá do kleští z nichž se jen těžko vymaňují? Není snad každý rodič, učitel i politik oním nebezpečným protokem? Nejsme v konečném důsledku my všichni špatnými proroky? Není tohle důvod, proč se řítíme do zkázy? A do jaké zkázy se to vlastně řítíme? Nebo se tam jen potichu plazíme? Kdo z nás může říct, že není krysař?

Romantická..... Vskutku.....klasický příklad toho, že pojmy se v čase mění.

Heleme se nový muzikál o maturantech!

Pod kterým poklopem jsi prosím tě našel slovo kuolár? Navíc průslechový kuolár.

Připomnělo mi to Nut a Geb - staroegyptské bohy země a oblohy. Kteří byli milenci a všemocný bůh Re se na to nemohl dívat, tak stvořil boha vzduchu Šu, aby tu ženskou podpíral a ona se nemohla země dotknout. Ale ona přesvědčila boha moudrosti, aby do kalendáře, který měl jen 360 dní přidal ještě pět, které budou tajné a ona jich využije, protože si toho Re nevšimne a spojí se se zemí. A z toho se narodil bůh Usire.

Hele ji latentní alkoholičku.

Jo. Hra byla vtipná. Máš pochvalu.

... zbývá se už jen naučit breakdance.

A dodat zda tím Jidášem myšlen biblický Jidáš nebo symbol zrady a tedy kdokoli kdo zrádně jedná?

Jak? Nic lepšího než krádež mě nenapadá.

Měla bys být hrdá, že se staneš čestnou obětí literárního zločinu.

Vesmír tak zůstane v rovnováze a všichni (já) budou spokojení. Doufám, že snad nechceš, aby všichni byli nespokojení? To je sobectví!!

Bohatým (tobě) vemu a chudým (sobě) dám.

A proč ne?

(Stejně ju šlohnu)

No a můžu?

To by pak ale nebyla krádež!

No ukradnu. Zmocním se jí. Zprzním ji v nějaké své básničce. Znásilním ji a vnutím ji vlastní koncepci.

No dobře.

Souhlas se 14tým řádkem.

Vlastně s celou tou slokou.

Někdy mě šimrá představa, že pokud Tě někdy potkám, budeš v běžném hovoru mluvit právě tak. Jako básník.