Drsné ale hezké!

Orionka: Děkuji za pozorné čtení!
Snažím se přibližovat k jednomu z ideálů haiku, kdy ve verších zůstane v nejlepším případě jen pozorovaný okamžik, kde autor v samotném textu zcela ustoupí do pozadí a zůstává nevyřčený, nedůležitý. Ale moment o kterém píšu jsem vždycky sám zažil nebo se ho nějak zůčastnil a zároveň je každé haiku samostatné. Takže u zapalování svíček jsem byl já, a za kamny ležel kocour a jeho zimní kožich :-)

Psavec: Dandy: Děkuju a jsem rád, že i mrazivé obrázky potěšily.

Yana: Díky! Snažím se držet aspoň trochu krok se sezónou - člověk má díky tomu oči na šťopkách, snaží se sledovat a pochopit (když je tak trochu kozel zahradníkem nebo začátečník :-), co se zrovna kolem děje. Tak a držím palce, ať co nejvíce květů přežije (a snad budou "zmrzlí" milosrdní).

Povedené, hravé a živé... Potěšilo, díky za to!

Yana: Děkuji, jsem rád, že to oslovilo.

Děkuju všem za návštěvy i za komentáře a jsem rád že se líbilo!

Hanulka: Krásně řečeno - myslím, že tím poměrně dobře vystihuješ podstatu haiku:

V prvním plánu zachycení konkrétních momentů jako drobných, jednoduchých obrazů. V druhém plánu pak propojení dvou takových obrazů ze stejného okamžiku tak, aby dohromady zachytili ideálně "celý" svět.

Tedy aby pomocí dvou obrazů zachytil vše, co v daný přítomný okamžik - v tom krátkém "teď" - člověk vnímal a co mu v tu chvíli vytvořilo podobu "celého" světa.

Miňko: Děkuji! Myslím, že to je určitě jedna z věcí, o kterou v haiku jde - pokusit se zachytit obraz (vnímaný čtenářem jako poetický) minimem slov a minimem poetických technik.

Lady: Žbluňk :-) Ale jinak žába co jsem potkal, byla tichá. Jen seděla a pozorovala večer z nástupiště koleje a možná i odjíždějící vlak...

Držím palce, ať můžeš zas co nejdřív ven - to zvládneš!

mannaz: Yana: Děkuju a jsem rád, že to vyvolává ty pocity očekávání jara :-)

Hanulka: Díky, to jsem rád!

Děkuju za návštěvy! Byly to jen takové momentky z předjaří z minulého týdne.

Milé, všechno pěkně vystižené. Hezky řečeno "probudí radost a pocit jistoty" u té 4.

Moc všem děkuji za návštěvy a jsem rád, že předjarní momentky zaujaly.

Ještě jsem po revizi všechna haiku trochu upravil a doladil - snad budou teď plynulejší.

Homér: Je to přesně ten moment - hledání klíčů od kůlny na nářadí, schovaých na háčku někde v dřevníku pod policí...

Adam Bílek: Hezky shrnutý návod na haiku! Díky :-)

Yana: Tak to jsem rád, že to zafungovalo, protože to byl záměr tohoto závěrečného zimního souboru (i když kdo ví, březen i duben umí překvapit :-)

LadyLoba: S takovým hodnocením bych byl opatrný ;-) Ale jsem moc rád, že to zaujalo.

Dandy: Díky!

Psavec: Díky, je to tak. Od ranního startu v teple až do promrznutí v cíli.

Orionka: LadyLoba: Děkuji!

Hřebínek je rozcestí a stejnojmený kiosek v Jizerských horách. V zimě je to oblíbená zastávka na trase jizerské padesátky a společně s lyžaři se tam slétají i sýkorky a vyzobávají drobky.

Podobné je to i kolem jiných posezení a kiosků:

oddech na Knejpě -
parukářka přelétá
chumel lyžařů

Krása, ten závěr se vydařil. Díky za sdílení!