U tebe je spoleh, že více či méně decentně pobavíš...

Moc díky... no, píšu teprve od 55, a tohle je fakticky jedna z mých mála vázaných. Snacha byla tak hodná, že k ní vložila hudební podkres. Díky.

Ve druhém, ale i třetím řádku bych odstranila čárku.Spíše miniatura než báseň... obrázek ptactva nad bojištěm mne docela zaujal.

Vidím, že o kritiku stojíš... proto jsem také nějakou napsala. Ovšem proč o ni stojíš mi zůstává spíše záhadou, když nepředěláváš své věci atd, jak jsi mi odepsal.
I poezie je víceméně řemeslo, netuším, proč hlavně začínající básníci nemají vůbec žádné teoretické povědomí o psaní poezie, zejména ve vázaném verši je to důležité... Geniálních básníků je totiž opravdu málo, všichni ostatní básníci vědí, že je to fuška napsat aspoň trochu solidní dílo. Je to věc jen tvá, jak ke psaní přistupuješ, jak jsem se někde zmínila, dost autorů to bere jako terapii - proč ne?

Někdy bych si ráda udělala čas přehlédnout tvé prózy, zdají se mi docela zajímavé... ale teď bohužel tolik času nemám, snad v příštím týdnu.

Díky, jen tak mne napadlo něco sem vložit, co jsem nahovořila. S tím hledám máš asi pravdu, nejprve jsem měla - pátrám po stopách... ale jelikož bych text zas musela namluvit, už nechám tak...

Lenča: děkuju...

Silné pocity zachycené stroze... spíše jako záznam než poezie...

Ty máš neuvěřitelně dobrou paměť... děkuju!

Pro vysvětlení dodávám, že mám odjakživa ráda šansony...

Se zájmem jsem si přečetla tvůj volný verš. Líbí se mi, jak si "chytáš slova" do básně...
Civilní dílo, místy dost přesycené obrázky, které nemají pro své množství šanci vyznít... a nerozumím slovu: štrády.

Mini a náladovka... rozumím pocitu vypsat se... ale máš lepší.

Jako vyjádření stavu, který není snadné zažívat, to celkem beru, ovšem do básně dost daleko...nic překvapivého, naopak se stále opakují stejné výrazy...

Hříčka, kterou jsem asi zcela nepochopila...

Ahoj, je to emotivní dílo psané ve starším stylu a ty, jak koukám, jsi mladá žena, tak bych asi vyměnila archaické/zastaralé výrazy za běžnou řeč... a pozor na hrubky, hned mne zarazilo: jak hladoví brouk/hladový...

Díky za zajímavý komentář!

No, dřevo vždy potěší strukturou i vůněmi - na mne je obrázků /akcí/ moc... nejsem si jistá posledním veršem, mně by lépe sedlo např. kočka utíká... ale neumím posoudit, nakolik hlasitý je ten zvuk schnoucího dřeva.
Prosychá už se dá předpokládat, když je to dřevo na slunci, pro mne je to navíc... takže postřeh moc fajn, ještě bych si s tím však pohrála.

Sdílím tvou lásku k Ukrajině...
ovšem báseň má své "nedostatky", je /na mě/ příliš prvoplánově napsána.

Pro tvou vtipnost a znalost lučních travin:-) mám obdiv...

Snad nevadí, když se vyjádřím na rovinu . Máš pěkné nápady, poetické vidění /pro jiné/ obyčejných věcí. Ovšem ta forma /nedobré rýmy, věty všelijak poskládané - jak se snažíš o veršování atd./ dobrá není.
Být tebou, zkusila bych to prima téma zpracovat znovu - volným veršem, bez omezení rýmy. Protože k vázané poezii je třeba opravdu poctivě a moc toho nastudovat, aby za něco stála. Kdyby ses do studia chtěla pustit, nazývá se to Veršologie a dá se dohledat na internetu.
Také by bylo třeba hodně krátit, promýšlet, co stojí za každým slovem...
Poezii zdar, vidím zde nejen pozorovací talent...