Psavec: Děkuji moc

Přijdou jen tak se pousmějí
Zdvořile se zeptají
jestly vejít smějí.
Proč zrovínka čúzy mělyby být
bez nich i xnad se nedalo
snít

Gora: Děkuji dvakrat

koiška: Díky

Koala: Děkuji moc

Psavec: koiška: Děkuji vám oběma

Nočni ticho
vněm šepot klasů.
Kroky hvězd v jezerním
jasu

Děkuji za pěkný komentář

Smetánka lékařská jak krásná slova oní

Všechny tři jsou.
Pro žíznivého hlt vody
Hladového krajic chleba
Smutného vlidné slovo
Unaveneho vonáve seno pod přistřeškem

Moc pěkná.

koiška: Díky moc

Pěkná o žabkách.

Pěkné obě.

Moc pěkná .

Projdu se Nekazankou.
Brankou Rychlých šípů vzpomenu na babičku dědu.
Po jezdicich schodech jedu.
Na mostě Karlově učim se piskat na prsty.
To už proteklo vody Vltavou.
Co byl čas dětství.
Loreta dozvonila.
Apoštolové zavřely sva dviřka.
Mistr mazal strojovnu orloje.
Kam jit Vyšehrat nebo cestou po Vltavě.
Šeptá a já nerozumím

Hanulka: Děkuji za návštěvu

Sasanka: Diky ještě jednou,už musim na sena 4 koně něco zbaští ,zase mi uletělo pár slov.

Sasanka: Diky,jo to nechapu ani já odkut se ta slova berou.
Celej den na slunci to bude ono.
Odkračel stin
Kdyz somrak se snes.
Nebyl kněz ve sve váznosti.
Nocnim krajem naslouchaje zpěvu
Těch co vička ji spánek
nezavřel.
Kvakání žab a to kuňk,kuňk ,kuňek žlutobřichych.
Smačel svá hozka chodidla v potoce
co se do rybnika vleval.
Zhluk květů třezalek se sléval.
Jitrocel voněl tak vyrazně
dík šept altánu co nabit usednutí.
V dálce se myhotaly blesky
ale hrom nedozněl
byla přiliš daleko ta bouře.
Snad chtěl být zmáčen deštěm?
Nevěděl sám.
V altanu klid,jen srnka doprovazena svou ratolosti
nevšimla si.
Žasl jen lehce skřipl zuby,hvezd nebylo.
Horka noc.domů?
Deci bileho a jen tak si lebedit.
Rozjimat.
Myšlenky šly tak napřed.
Jen se odhodlat ,vstát,potkat pár nočních
tvorů.
Ale ono se nechce.
Tan noc je tak krásně mlčenlivá.

Bezvadná.
Mám dvě rosničký a ne vždy se trefí.
Jsou to nenaroční tvorečkové.