Díky za návod, určitě příště použiju.;o)

Třeba bude někdy pokračování... Tohle by tam určitě patřilo.:o) Která z nás už někdy neslyšela - "Nemohli bychom zůstat kamarádi?"

V tom případě mi byla položena ta lepší verze otázky.:-D

Zajímavá, jen ty tečky to trochu ruší...

Ten konec mě trochu praštil do nosu, po té romantice předtím.:o) Hezké...

Nemůžu si pomoct, ale mně se to moc nelíbilo... A rozhodně to není tím, že jsem ženská. Hlavně ten styl, pro mě naprosto příšerný psaní, spousta chyb... Ale tak abych nebyla zlá, docela jsem se usmívala.:o) A obávám se, že tohle je úplně normální, zkus radši ten bordel.

Je krásná... Nemám, co víc dodat.

Některé sloky lepší, některé ne tolik... Celkově se mi to líbí.:o) A ta beznaděj... doufám, že není opravdová.

Nebuď tak kritický, ne každá hledá krásného bohatého a milujícího prince. A skřeti na zádech bývají občas sympatičtí.:o))

Je dobrá... Ale jaksi neukončená, přijde mi. Jen takový výkřik do tmy.

Vzpomínky plynou,
slunce se sprostě
vyzvrací na hladinu moře
a mladí si to spolu rozdávají.

Takhle členěné by se mi to četlo mnohem líp, než useknuté od sebe HLADINU a MOŘE. Je hodně naturalistická na mě, ale náhodou se mi líbí asi zatím nejvíc...

Sakra, tak tohle je upřímné!:o)

Povedlo se ti vykreslit zvláštní atmosféru... Hodně na mě zapůsobila.

Trochu mi skříplo to "hloubějc", jinak mi ale přijde naprosto skvělá...

Velmi zajímavá... Je z ní cítit ta pocitovost.

No, určitě zajímavá.:o) Něco mi tam úplně nesedlo, ale vcelku se mi líbila.

Spíš o jednom konkrétním člověku...:o)

Praštěný Prostějanku, pěkně popsaný (pravdivý?) příběh.:o)

Mám na srdci strašně moc věcí, pocitů... Ale řeknu ti jen jedno - smekám.

Vcelku se mi líbí... A zaráží pravdivost, která z toho čiší...