Co si my dva budeme povídat... můj názor bys beztak znal předem. A kdyby snad náhodou ne, řekneme si to nad půllitrem rudé mízy, ne ? :-)

Lidi na tohle dneska hrozně zapomínají a podceňují to... když jsem se dětí v Praze ptal, kdo z nich byl v Národním muzeu, koukaly na mě jako vyorané myši. Svatý Václav má potom podle nich sochu na Karlově mostě a co je na Staroměstském náměstí... když Ti řeknu, že řada z nich neměla ani tuchy o Orloji, asi mi nebudeš věřit. Doba temna po bitvě na Bílé Hoře se tak nazývá kvůli tomu, že tam panovníci byli přes noc... achjo :-(

Je mi smutno, když vidím, že kdejaký japonský turista toho ví o Praze víc než ti, kdo jsou tam doma... moc dobře děláš, že s vnoučaty chodíš na takové vycházky :-)

Orionka: V pohodě, věci je potřeba si vyjasnit - rovněž díky :-)

Orionka: Moje chyba, opravdu… nedobře jsem se vyjádřil – v první řadě je to otevření a přečtení díla, jednoznačně souhlasím. Ale u takových autorů se třeba nedočkám ani otevření a přečtení. Komentáře si samozřejmě nárokovat nelze, obzvlášť, když dobrý (ať už pozitivní nebo negativní) koment je v podstatě takové samostatné dílo, aspoň podle mého náhledu, a totéž platí o vzkazech. Ještě jednu porci popela na moji hlavu, to jsem byl fakticky mimo :-)

Orionka: Na komentáře (jakékoliv) od kohokoliv rozhodně nečekám, tím méně "na oplátku", takže zklamaný rozhodně nejsem - zklamaný bych byl z jiných věcí, které s literárním webem nemají pranic společného :-)

Prostě vidím vyšší pravděpodobnost v uskutečnění se komunikace - a k tomu těžko dojde, pokud se budu rozepisovat pod díly autora, který se buď ukáže po měsících či letech, případně vůbec (přestože ho třeba mám mezi oblíbenými).

Budu muset alespoň jeden den dovolené věnovat návštěvě Prahy a zase si alespoň malý kousek z těch všech krás projít a zavzpomínat... poslední měsíce byly fakt náročné... díky moc za tyto články :-)

Ono je to v podstatě jednoduché - nebudu odhazovat odpadky a dělat, s prominutím, bordel rozličného druhu; pomohu staré paní s nákupem nebo mamině s kočárkem nastoupit do busu či vlaku... a abych nezapomněl, při příchodu někam pozdravím. Je pozoruhodné, jak jsou tyto věci - na první pohled tak banální - pro některé lidi tak obtížné. Každý má svoji cestu...

Jj, znám také takové dny. Mám pro to označení, že si připadám jako věta hledající svůj vlastní začátek.

Tímhle jsem si také prošel a připadal si jako bojovník s větrnými mlýny. Souhlasím. Ale jeden odstavec bych dal vysloveně tesat do kamene:

"Nikdo nemá právo, krom samotného zakladatele/zakladatelů, kterým neupírám právo veta, jako vlastníkům webu, zde určovat, jak by to tu mělo vypadat a kdo by tu měl být, kdo ne a jak by se měl chovat."

Tohle je něco, u čeho v poklidu popíjím čaj; nikam se nechvátá a ještě se něco nového dozvím :-)

Tahle „pštrosí politika“ je k vidění všude - a na netu, potažmo v literárních webech je to, podle mého názoru, asi to nejmenší zlo… mě by asi za „sluníčkáře“ označil málokdo a domnívám se, že k tomu existují velmi pádné důvody :) Kdyby byl náš zesnulý mistr Karate – Dó „sluníčkář“, tak bych byl s dost velkou pravděpodobností dávno mrtev… a nikdy mě ani nenapadlo vytýkat mu, kolikrát jeho bambusová hůl dopadla na můj hřbet :-D

Zase na druhou stranu, když si čtu něčí dílo, obvykle v něm něco pozitivního najdu – a pokud se to stane, mám tendenci vyzdvihovat spíš to, co mě zaujalo. Když někde nechám komentář (ať už pozitivní nebo „negativní“), nemyslím si, že se mi ten samý autor bude revanšovat automaticky ve stejném duchu. Řeknu to asi tak – když někde něco okomentuji, tak samozřejmě čekám, že si moje výtvory někdo alespoň přečte; když nebudu komentovat nikde nic, těžko mohu předpokládat přehršle komentářů od jiných.

Přeslazenost je příjemná asi jako hlazení ocelového kartáče – a když mi někdo něco u díla „vytkne“, no, znám svoje možnosti a pravděpodobnost, že kolem cedule s nápisem „odteď začneš psát jinak“ jsem projel už před drahnou dobou, je poměrně vysoká :-) Ale to není důvod se nad kritikou alespoň nezamyslet...

Orionka: Já nevím – jsem nakloněn aktivní komunikaci autor / čtenář; pokud bych někomu měl okomentovat dílo s tím, že se nedočkám odpovědi buď vůbec, nebo až po nějaké době, přijde mi to (asi poněkud drsně řečeno) jako ztráta času – třeba kvůli tomu, že pokud budu komentovat díla neaktivních autorů, sotva se dočkám nějaké jejich aktivity pod mými díly (a je jedno, jestli pozitivní či negativní), byť ti lidé určitě psali tisíckrát lépe než já. Žádná vazba, žádné rady – jen nostalgie. Je to na strašně dlouhé povídání a rozhodně nemám v úmyslu se kohokoliv jakkoliv dotknout – třeba se na to mohu podívat i z takové stránky, že na serveru je zdánlivě kvantum autorů a ve skutečnosti se registruji do „urnového háje“. Nebo si řeknu, že v minulosti byl server mnohem lepší a ve srovnání s tím to prostě nevypadá dobře… jak říkám, v komentáři si tohle netroufám rozebírat do podrobností, natož abych své úvahy vztahoval na server, kde jsem pár dnů.

Tahle – to dílo mě třeba včera přimělo vzpomenout si na doby minulé, projít staré záznamy, zavzpomínat na lidi, které jsem „znával“. A nepopírám, že jsem si ten večer opravdu užil :-)

Prahu si procházím rád. Pro mě osobně jsou to chvíle, kdy cítím úctu k práci našich předků. A pokaždé se mě tak nějak osobně dotknou slova "to znám, tam už jsem byl a už jsem všechno viděl"...

Coby fanda neživé přírody skládám hold a připojuji jednu neumělou :-)

Trilobit

po dávné smrti
jsa rozštípnut ocelí
navěky žije

Registroval jsem se tu teprve včera, takže můj názor je názorem člověka takříkajíc mimo server a může být považován za nezasvěcený... ale k věci:

1) ke starším dílům se autoři moc často, co se čtení týče, nevracejí, natož aby je komentovali; možná to může trochu zvrátit fakt, že se objeví komentář na titulce a dílo se tak zase na pár minut objeví v podvědomí lidí, ale pokud někdo nemá dotyčného autora či autorku v oblíbených nebo se neznají z reálu, jsem k tomu poměrně skeptický,

2) jaký má smysl komentovat dílo autorovi, který sice účet a díla s komenty nesmazal, ale na server už nechodí, je otázka. Podle mě minimální; u kontroverzních děl těchto autorů naopak existuje riziko vzniku flame, který už je po takové době opravdu k ničemu,

3) nesouhlasil bych s tím, že smazáním děla komentářů autor někoho zbavuje svobodné vůle a podobně. Ke komentování díla přece nikdo není a nemůže být nucen - nehledě k tomu, že komentářů, které mají opravdu nějakou (povšechnou?) hodnotu, je podle mého názoru spíš méně, nezřídka jde o komentáře, které mají hlubší význam mezi autorem a konkrétním čtenářem, a tak dále...

4) komentáře mohu jako autor díla zakázat, takže "námaha jiných s komentáři" bude od počátku nulová - potíž je ale zase v tom, že se dostanu do klasické smyčky "sám si komentáře u děl zakázal a druhé komentuje (nebo dokonce kritizuje)",

5) jedno řešení by tu bylo jako kompromis (ale podle mého názoru dosti podivné): autor může vymazat pouze text svého díla a komentáře pod tím tak zůstanou - ale jaký by to mělo smysl, nemám ponětí...

Pokud někdo odejít chce a chce vymazat, co vymazat může, je to jeho naprosto základní právo - těžko s tím někdo něco nadělá. Pokud tu chce všechno zanechat, tak platí to samé...