Helfanderios: Jsem tam skoro každý den. Bydlí pod střechou, tam jsou černé skvrny a nejvíc známek pobytu...Mají 38 zubů, kořist je družička, že. Červené korále prokousnuté hrdlo. Moje. Svým způsobem mi učarovaly. V tom mlýnu jsou stará, německá razítka ze dřeva, která se tiskla na pytle. A taky štítky...jako kdyby se zastavil čas... je tam i mouka, a pavučiny, všade pavučiny...vystihls to přesně...

Mlčeti Zlato:
...někdy je mlčeti zlato...

Romain123:
Já mám ke jménu Anička hluboký vztah.
Hezký vyznání, takový upřímný. :)

Dickens:
Připomněla mi moji oblíbenou báseň, dovolím si citovat:

Polívka když je vařící
bývá netrpělivá
Nudle se v ní svařeně kroutí
a z lžíce jíž mícháme se kouří
Polívka stydne v srdci tehdy
když babička napomíná
Nekopej nohama
matce pod stolem hrob

Severak:
Mohla by být, jsem přímo v centru dění...Děkuju. :)

Ginnare: ...protože je to můj život... :) A děkuju, moc.

Miluju Slovenštinu, budu se opakovat, je zvukomalebná tak jako české jméno Anna...

...štěstí u stánku raději ne...líbat? ano... :)

...dýl... :)

napsala bych oni... jinak mlčím... krásný...

ano :)

...ani bych se nenamáhala plakat...podívala bych se z okna a usmála se... :)

...někdy to holt nevyjde, ale jsou dny příští... :)

SSS: Někdy nevím. Píšu vesměs pocity...a děkuju za komentář, moc.

Jolly:
Já taky...děkuju za koment.

Ginnare:
Já vnímám básničky jako pocit, obraz.
Vím, o čem píšeš. Pro mne silná báseň.

zvláštní

...líbí se mi hlavně ta první strofa...

Homér:
Děkuju, moc. :)

Helfanderios: ...dobrý postřeh, rozesmál... :)