Ginnare: Jen taková hra. Začalo to těmi okamžiky s tiky. Kdoví proč mě ten rým napadl.

Myslím, že jsi tu vlastně už popsal "jaké to vlastně je.
to blízko". Líbí se mi.

Nikytu: ... Na ně je právě to koště. :-)) Dík za nakouknutí.

Tohle je takový slovní balet, i když teda ty obrazy, pro mě se příměr k baletu asi nehodí. Každopádně jeden povedenější než druhý.

Yana: Enyky Benyky díky Ti. :-)) Zaujalo mě, kolik jsi v tom našla výkladů. Ale ta minulá neděle je v tom nevinně, vzniklo to chvíli předtím. Díky za nakouknutí.

Amelie M.: Dík, ráda Tě tu vidím.

Pajalord: Díky. :-)

Nikytu: Díky. Nějak se teď slovíčka sama motají do nevážných zákoutí. ;-)

ta_malá: Díky, i když zase tak jsem to nepracovávala. Spíš jsem si hrála.

Dobře jste to uvařili. ;-)
Trochu mi to připomnělo Blues milenců z kina Svět.

Výstižné, jakoby všechno vykřiklo naráz ten pocit.

Jo to je síla. Úplně je z toho cítit ty kelímky od piva a vůbec všechno.

Zajímavý nápad. Jen bych se přimlouvala za "vzlétli holubi".

Opravde silný výkřik. Na mě možná trochu patetický, ale něco v sobě má.

Ginnare: Ve skutečnosti je střepař ten, co ve sklárně rozbíjí nepovedené výrobky na kousky, aby se daly rozemlít na prášek a použít na výrobu dalšího skla. Vím to od známého, co to dělal, tak se s tím tady vytahuju. :-)

Zamila: Jen bych si ráda ujasnila, co v této souvislosti považuješ za klasiku a v čem vidíš to zmiňované tematické zprznění.

Amadeo´´: No ta přímá úměra s intenzitou práce asi obecně taky nebude. Dadaistická hříčka mě napadla, ale nějakou těžce osudovou existenciální báseň byl asi přitom nedala.

Povedené, už se mi po Šazim zastesklo. Fajn, že je zase tady.

slnečnica: Díky. Ale zvládá se to dobře. To chce pár náročnější pracovních dní a jde to samo. :-))

DDD: Tak to jsem ráda, že se líbilo. Bylo to dílem takového úlítlého okamžiku, kdy jsem potřebovala zabrousit do jiné reality.