Velmi pěkné... Obzvlášť ta první, malinko posmutnělá, se mi moc líbí!

Situace je závažná, nikoliv však kritická :-) Hezky jsi to popsala...

I já tu báseň vnímám, stejně jako Yana, ve více rovinách protože tu vlastně nic není řečeno přímo, jen v jakémsi jemném náznaku. Po přečtení mi ale jako první na mysli vytanul marný boj s větrnými mlýny. Nezbývá nic jiného než bojovat, nedat se a nevzdat to. I když je to někdy velmi, velmi těžké...

Hezká poezie, moc se mi líbí...

Tak ta je... opravdu krásná!

ŽblaBuňka: A ze stejné hloubky také vzešla... Najednou, jen pro ten okamžik... Děkuji za zastavení!

Nevím co říct... Moc mě Tvá slova potěšila a přirovnání mé básně k poezii DDD, kterého považuji za jednoho z nejlepších autorů zde na Psancích, si velmi cením. Myslím ale, že se mám ještě hodně co učit. Jsem rád, že ses zastavila a... Děkuji!!!

Působivé... Takovým zvláštním způsobem se mi to líbí, snad pro ty obrazy a pocity, co vyvolává. Jenom v té druhé strofě mi to přijde malinko překombinované (velšskými-posetými-mléčnými), tam bych možná udělal nějakou malou změnu.. Jinak ale velmi pěkná. Také bych se chtěl podívat do Walesu, tam musí být krásně...

Lenča: Jsem velmi potěšen! Díky...

DDD: Tak tak, lépe bych to říct nedokázal... Jsem rád, že jsi zavítal do těchto končin a těší mne, že se Ti líbí... Děkuji!

Ano, i já o tom často přemýšlím... Asi bych to ale nedokázal tak dobře vystihnout jako Ty v této básni. Ten prázdný prostor je skvělý nápad, myslím, že si do něj každý promítne to své. Své zkušenosti, myšlenky, křivdy, strachy... Aspoň tedy já jsem ho využil maximálně. Velmi pěkné dílo!

Zamila: Děkuji za zastavení.. :-) A to je špatně? Myslím tím tento styl poezie?

vanovaso: Ano, souhlasím.. velmi příjemný... Děkuji!

Nemám slov... Nevím co říct... a tak jen jednoduše: Skvělá!!!

Ty jo.. tak nevím... pokud se zde projevila Tvá tvůrčí abstinence, těším se na to, až budeš zas ve formě. Nádherná poezie!

Nevím, co napsat, protože všechno, co jsem k této jemné básni chtěl po přečtení říct, už je v komentářích přede mnou.. I na mě působí smutně ale na druhou stranu z ní cítím to upřímné štěstí a naději do dalších dnů... Tak křehce to umí napsat jenom žena.. Krásné!!!

Někdy je touha inspirativní a někdy zase k zbláznění.. Pěkná... báseň i kresba :-)

Mně se líbí druhá část.. ta je moc pěkná. V té první mi ale při čtení něco vadí. Vlastně ani nevím proč, tak zvláštně nespecificky mi v ní cosi chybí, což je škoda, protože přirovnání "nazí jak modlitba" je velmi originální.

Tak ta se mi velmi líbí... V těch několika slovech vidím velký příběh jedné.. a možná vlastně všech lásek. Lidé se mění a s nimi i jejich pomyslné magnety. Skvělá myšlenka!

Jojo, to je přesné.. Povedlo se Ti vystihnout duši introvertů velmi věrně... I já se přiznávám :-( Bohužel, někdy mi to v normálním světě působí značné problémy. I když, nabízí se otázka, co je to vlastně ten normální svět?