Šaziho dobrodružství mě začínají čím dál víc bavit a jsem zvědav, co příště zas vyvede :-)

ŽblaBuňka: A já děkuji mnohokrát. Za milou návštěvu i pochvalu...

slnečnica: Tak to mám radost, díky... Jsem rád, že jsi nakoukla do zdejších končin :)

DDD: Tvá slova mě těší… Děkuji za zastavení!

Asi ještě nemám právo o tom přemýšlet a přesto.. přemýšlím. Báseň ve mně zanechala zvláštní směs pocitů. Od tísnivého smutku, přes naději, až k jakémusi neurčitému nadhledu mezi řádky.

Celý život se připravujeme
na to co přijde
a pak se divíme

Přitom je to tak jednoduché
nenechte odletět vlaštovky

Tohle jsi napsala krásně. Asi nikdy nejsme tak úplně připraveni...

Moc pěkná… Někdy mám ve slovenštině problém porozumět některým slovům a spojením, ale přesto ji mám moc rád. Tady jsem rozuměl všemu :)

Yana: Možná, že ta nejistota je právě jeden z těch pohonů, díky kterému jste těch 29 let stále spolu.. Ono se to někdy nezdá, ale funguje to i naopak. I drsní chlapi někdy tuto vztahovou nejistotu pociťují. A myslím, že je to tak dobře. Jakmile má člověk něco jistého, většinou si toho přestane vážit...

Asi bych opakoval, co už řečeno bylo, tak zanechám u této zajímavé básně jen malé pozdravení :)

Hezká, líbí se mi tou mnohobarevností. Krásně si kreslíš :)

Nikytu: Amelie M.: Yana: vanovaso: To mě moc těší a mám radost, že se Vám líbí, snad se mi tu lehkost podařilo aspoň trošku do básně promítnout. Děkuji za zastavení a milá slova, snad nebude vadit, že takhle dohromady...

Z.Biskup: Díky, jsem rád, že Tě zaujala...

A42: Jen je to někdy pěkná nostalgie... Děkuji za zastávku!

Ginnare: Trošku asi jo.. :)

Lasak: Jo, to je také pravda :)

A teď ještě vědět, kdo je loutkář a kdo ten Pinocchio, někdy to není tak úplně jasné. Líbí se mi, tento experiment…

Působivě napsáno a to tak, že jsem se při čtení zapomněl i nadechnout. Zajímalo by mě, jak hrdinka příběhu (vím, zní to divně...), vnímá ty svítící dinosaury. Těžko říct, možná to tam někde mezi řádky je a já to nerozklíčoval ale to nevadí. I tak je to jedna z nejlepších povídek, na kterou jsem tu narazil. Taková, na kterou člověk jen tak nezapomene. Díky za to, že jsem mohl číst.

Nikytu: Děkuji za návštěvu a zamyšlení… Je zajímavé sledovat, co v druhých vyvolává. Upřímně, trošku jsem se bál, jaká bude na tuto báseň odezva a reakce. Přece jenom je to velmi těžké a kontroverzní téma, které se u nás dostává čím dál víc do popředí v souvislosti s různými útoky takto nemocných lidí. Jsem ale reakcemi Psanců mile překvapen.
Ano, báseň je neukončená záměrně a záměrem je i jakási roztěkanost druhé strofy, která je, jak si všimla Amelie, těžko pochopitelná a nutí člověka k tomu, si to přeskládat jinak. Vnímáš ji tedy velmi dobře...

Zamila: Myslíš tím asi, že je příliš používaný, co? Vím.. ale nějak mi to tam takhle prostě sedlo. Díky Ti za návštěvu...

Umouněnka: Severak: Amelie M.: A42: Ginnare: Díky moc všem za zastavení... Snad nebude vadit, že jej vyslovuji takto dohromady, ale nic to nemění na tom, že si velmi vážím každé návštěvy a každého komentáře.
Jsem si vědom, že báseň je rozporuplná, možná stejně tak, jako pocity, z nichž vznikla. O to víc si cením, že jste tu zanechali pár slov a třeba i zamyšlení.

Lasak: Díky... S anotací je to vždy dost složité. Někdy může básni prospět a jindy zas dílo totálně potopit. Já ji u svých básní většinou nepoužívám, až na výjimky. Slova, která Tě v ní zaujala, mě provází už hodně dlouhou dobu a mají pro mě velmi zvláštní význam, stejně jako ta báseň a jsem rád, pokud na čtenáře takto působí. Díky moc za návštěvu a komentář...

Zamila: Jsem rád, že sis v ní něco našla a takto ji vnímáš. Děkuji moc...