moc pěkně se čte, i ten rytmus, eufonie a přesahy, to je moc fajn :) Tady jde prostě o zvuk, obsah není skoro ani potřeba.

Zamila: Lakomcova škola versologie 1: Nikoliv strofa, nýbrž odstavec. Strofa je významově, zvukově i rytmicky soudržný celek (o strofě lze pak mluvit, je-li báseň tvořená více celky). V dnešní poezii, kde vládne volný verš, proto mluvíme o odstavcích. Howgh, náčelníku. :D

holka.přes.ulici: já rád opravuju lidi, tak to nemusíš děkovat :D

ten přechodník "sbíraje" máš špatně, to bys musela být muž. Jelikož jsi holkapřesulici, tak bys tam měla mít "sbírajíc"

bůh potřebuje znovu vysvětit

Mně se to nelíbí. Formu chválím, i když to zvolení rýmového schématu abcd mi nepřijde nejšťastnější. Nevyužiješ tak plně potenciál rýmů. Ale zpátky k tomu, proč se mi to nelíbí. Potřebuje vůbec někdo takovou poesii? Poesii, která říká naprosto obvyklým způsobem naprosto prostou myšlenku, která se honí někdy hlavou snad naprosto každému?

Toto neocením, ale neberte to osobně.

Řekl bych, že na první báseň je to velmi dobré. Báseň má spád, takový ten vnitřní rytmus, který nemá s metrem nic společného. Co se týče obsahu, je fajn, že je to takové otevřené, každý si tam může najít to své, mě tam třeba pasovali dospělí lidé z hlediska dítěte či puberťáka. Možná bych chtěl varovat před rýmem, v některých případech tma nemáš bohatý rým a to pak habruje, ale což, na to taky kálim. Jen to poslední tirádové se je krapet otravné, ale ne zas tak moc, být pod tím podepsaný klasik, řeknu si, jo, ok, i to se v básních může? Obrazností ani ničím jiným si mi dech nevyrazil/a, ale myslím, že je to slušná práce, a že se můžeš vypracovat. :)

Sem tam mi to přijde prvoplánové, v zájmu rýmu nesmyslné. Někdy je to rým povedený, někdy ohraný, někdy velmi násilný. Ale myslím, že chápu, co tím chceš říct, to je důležité.

Taky se mi líbí. Některé pasáže víc, některé míň, ale je fajn, že dokážeš i takový delší celek udržet pohromadě. Jediné, co mi vadí je ta pasáž "činy a slova", tu bych smazal, nebo alespoň nahradil jedním, max dvěma verši. Cítím, že tam slova neovládáš, ale ona ovládají tebe. To bych vážně přepsal. Ale jinak to není špatné. :)

Což o to, já mám haiku rád. Jen toto jako haiku moc nepřijde, nejde jen o počet slabik.

Já jsem spíš Ecovský, dílo se sice stává po zveřejnění samostatnou jednotkou, ale autor, jakožto jeho stvořitel mu přeci dal nějaké hranice a zákony, které lze ohýbat ale nikoli překračovat a přehlížet. A když to vezmu prostě ze svých zkušeností bez ohledu na načtenou teorii, tak při čtení jakékoli klasiky si neodpustím pohled a interpretaci díla v kontextu autorova života a osobnosti. Neříkám si, tak co bych v tom mohl najít, vložit do toho ze sebe, ale spíš, co tím ten blázen chtěl říct, a pak se náhle stane to, že ten blázen řekne to, co bych řekl i já, mít na to. Jednoduše řečeno, zlatá střední cesta, autor i dílo.

Mně se to moc nelíbí a ani mě to nepobavilo. Nemyslím to zle, jen říkám, jak to zapůsobilo.

krvácet aby jednou mohla
vpustit další život do světa

Abych byl konkrétnější, nejvíc mě rozhodilo toto. Slovo krvácet je natolik silné v tomto kontextu, že jeho opětovné užití (jak se tomu říká? epanastrofa? :D) zabřehá do nechtěného patosu. Klidně bych oba tyto verše zkrátil na jeden. Ale já stále redukuji a redukuji a mým věcem pak nikdo nerozumí. Omluvám se redukci, pokud na ní svaluji svou neschopnost. :D

Kriticky se k tomu asi nedokážu přesně vyjádřit. Místy mě něco rozhodí, ale jinak myslím povedené. Na mě to zapůsobilo. Konečně někdo, koho to taky štve už lehce po dvacítce.

Druhá sloka je mnohem lepší. Tu první bych klidně vyjádřil jedním veršem. Je podle mě příliš klišoidní, možná tím přímým sdělení nepříliš básnická?

Stará neznámá: To je právě hrozně těžký. V té poesii občas šoupnout svou zamotanou hlavu a duši stranou a učinit sdělení takovým, aby promluvilo i k jiným. Protože jinak je to jen tvoje vylévání srdíčka, kterému lidí třeba porozumí, ale neztotožní se sním. Taky to zkouším,myslím, že je to správná cesta.

Tu knížku mám rád, fixu taky. Snad i chápu, co chceš říct... snažím se chápat slov s srovnat je. Možná jich je tam příliš. Vycpávky, věci, které mě zbytečně rozptylují. Kolos, syntakticky nenavazující jenže atd. Kdyby to bylo pročištěné, víc by se mě to dotklo, tak jsme jen rád, že čteš stejného autora jako já. :) :D Ale chápej, úhel pohledu malýho kluka, který se
pokouší chápat.

Orionka: No, já mám občas s humorem a vtipy problém, takže chyba bude spíš na mé straně. :D :) Dětská říkanka, to beru. :)

Podle mě to taky nestačí. Líbil by se mi alespoň ještě jeden verš, vzhledem k formě tedy spíše dva, které by se třeba nepřímo dotýkaly toho manifestu, o kterém mluvíš. Takhle mi to přijde ne až příliš zřejmé, ale tak třeba je to pro pohotovější čtenáře, pak by to bylo v pořádku. :)

Dobrej vejvar!