Yana: vanovaso: Děkuji, těší mě, že se líbí :)

Psavec: Vždyť Vy už jste Pan Básník :)

Amelie M.: Díky, to rozřádkovávání mě fakt chytlo :D

Úchvatně vyjádřené :)

Jé, ta je krásně hebounká :)
Miluju oblaka a odmalička je strašně ráda pozoruju. Jó, odplout tak na nich kamsi...

Pěkné. Ještě by to chtělo nějaký optimistický verš nakonec navíc :)

Pěkné. Určitě to bude hit .)

Vášeň i něha - tak na mě zapůsobila. Moc se mi líbí :)

Nádherně povzbuzující, optimistická, plná odhodlání... Taky to tak cítím - úsměv a jdeme dál. Pořád to stojí zato. Tělo umírá každou vteřinou, ale srdce a láska v něm roste a přežívá všechno :)

Občas musíme nakouknout na dno své duše a ujistit se, jestli tam ještě zbyla nějaká síla jít a žít dál... Krásná báseň.

Krásné, ač smutné :)

V těch nejtěžších chvílích, kdy nebyla poblíž žádná lidská bytost, která by mi pomohla, jsem konečně naprosto jasně pocítila přítomnost strážných andělů v mém životě. Od určité doby nepochybuju. Povídám si s nimi denně, obracím se na ně v radosti i problémech, prostě jsou mými věrnými přáteli za všech okolností. Život s nimi po boku je bezpečnější, smysluplnější a o sto procent krásnější. :)
Ano, jsou to ´profíci´ ve svém oboru :D

Já myslím, že tu už dávno jsou, ale jsou dostatečně osvícení na to, aby se nám do ničeho příliš nepletli. Nejspíš prošli stejným vývojem, jakým procházíme právě teď my a vědí, že jinak to snad ani nejde. Padat na dno a stále znovu vstávat - silnější a moudřejší. Oni už poznají, kdy mohou pomáhat, konat, a kdy pokorně přihlížet našemu plahočení...
Jó, tyhle filozofické otázky trochu moc "žeru", tak snad nikoho nepohorším :)

Moc a moc se mi líbí všechny ty slovní obraty, ta slovní spojení... Ten zvláštní podtext, který v tom cítím... Jakoby to ze mě vytahovalo nějaké moje osobní pocity...
Fakt na mě silně zapůsobila.
Díky za Prozření :)

To je tak nádherně něžné a roztomilé :)
Mužské dlaně - ač mohou být svým způsobem drsné, dokáží něžně pohladit .)
A taky mě těší, jak jsi to dala do rovnováhy - Bůh dal tolik ženám i mužům :)

Příjemná iluze - nebýt těch... smutečních listů a deštivých rán :)

Až díky komentáři Zamily mi došlo, že to psal muž! Wau, to je ale překvapení!
Jojo, to se musí zažít. Horší je, že když to člověk jednou zažije, už se těžko spokojí s něčím menším :( Už ví, o co přichází, co může mít... A život v tomhle umí být sakra krutě ironický...

puero: Jsem ráda, že to působí tak, jak má :)

Amelie M.: Mám neomezené vycházky :D Holt je na Zemi větší vzrůšo a mohla bych jim v nebi snížit morálku .)

Zamila: Jó, to ženská síla umí - pochlapit :D¨
Díky :)