shane: To mě fakt těší, že jsem Tě rozbrečela smíchy :) A díky za krásné verše :)

shane: Já se pořád ještě občas ráda bojím... :) Třeba při bouřce .)

Tak to se mi moc líbí. Ony se ty zdi postupem času a zkušeností rozpadávají nebo aspoň pomalu drolí. Ale to srdce tam máme všichni... Fakt krásně vyjádřeno :) Zakládám.

Díky za sdílení tak příjemného zážitku. Musí to být fakt krásný pocit držet v rukou své "zmotněné" dílo :)

Amelie M.: Jé, díky, tak to jsem ráda - jednu chvíli jsem o ní pochybovala, pak jsem zase měla pocit, že je v ní to, co jsem chtěla, i když je tak stručná. Holt záleží na tom, v jakém rozpoložení ji člověk zrovna čte :)

vanovaso: Díky :)

Ignácius J. Reilly: Díky, to mě moc těší :)

koiška: Díky :) Tak budeme brečet smíchy - to mám taky radši .)

To je krásné :)

Nádherná, vzletná... :)

shane: Ne, tenhle ne. Ale ty dneska určitě ano .)

Moc hezká a milá :)

Dávám svůj hlas té první :)

shane: Tady půjde hlavně o ten důvod, proč onemocněl. Ale o to jde vlastně vždycky. Všechno pramení z psychiky. Co nevyřešíš uvnitř, vypluje na povrch a odrazí se na těle.

Pěkná :)

Vždycky obdivuju ten lehce erotický náboj Tvých básní. Krásná :)

Príma. Já mám ráda některý lidi taky jen do určitý vzdálenosti ode mě :D

j.f.julián: Díky :) Dalo by se pokračovat... A právě s omámením pyramidami jsem touto básní skoncovala. Snad .)

j.f.julián: Děkuji, to mě těší :)

Amelie M.: Díky :)