četla jsem ji už dřív, ale neokomentovala, protože jsem nějak neměla co říct. moc se mi líbí, připadá mi taková zenová, ale ne úplně (možná je to jen tou formou, která s tím opakováním zní jako rituální formule) a teď jsem si na ni vzpomněla znova.

smutně aktuální

I have to disagree with Zam here, as I did actually read this, even though I certainly did not study English for decades. But she is right about the lenght - it's unnecessary. Merely talking about unrequited love for over 10 stanzas is quite boring. Besides, I can't really see the poetry in this - some of the phrases are really clumsy, there are typos, apostrophes missing and the vocabulary is dreadfuly ordinary. Don't write in English because you feel the need to be fancy or because love sounds better to you than láska, especially if you do not have a very sure grasp of the language. It is impossible to express oneself through means one does not fully control (which is why I never write haikus in Japanese - they'd be clumsy and embarassing). By all means, write, refine your poetry - but refine also your English skills before you attempt to bring the language into your poetry.

tvojí poezii většinou nerozumím a musím ji dešifrovat, ale tahle se mi líbí. mráz na sibiři a nepodstatno. jo.

Nádherná, jako obvykle. Ta první mi rezonuje v hlavě a nejspíš ještě dlouho bude. Čtu teď Wind, sand and stars od Exuperyho a mám z toho podobný dojem, nevím, čím to je.

Singularis: Mamka: DDD: Děkuji :) Je to takový triptych o cestě ze South Downs do Brightonu a jsem na něj docela hrdá.

A42: přesně!

Tom Cortés: Ono obecně nejde o to, jsou-li nohy zvířecí či lidské (čtyři nebo dvě), ale jedná-li se o nohy jako části těla (označení duálový tvar může být v tomto případě zavádějící) nebo části neživého objektu (židle, stůl) - aspoň tak nás to na nejmenované střední škole učili. S akademií věd ČR se na tomhle základě hádat nechci, nicméně tvar 'nohami' mi stále drásá uši a kazí dojem z jinak zajímavé básničky.

Tom Cortés: Párové části lidského těla (nohy, ruce, oči) mají v 7. pádě množného čísla spisovné zakončení -ama. Takže pokud nemá Královna Šumavy jen jednu nohu, případně nechodí-li po nohou od židlí, máš tam gramatickou chybu.
(Spíš než Šumava to na mě působí jako Alpy. Ty hory tam jsou, ale takové vznosné. Ale to je subjektivní dojem. Celkově se mi básnička líbí.)

Nema to byt pod nohama, dualni tvar? Jinak zajimava - tu sumavu v tom nevidim, jen tu zimu.

Spis miniatury rekla bych, ale pekne :)

To třetí mi připadá jako haiku, a líbí se mi. Ty první dvě jsou takové ehh...

samiVdavu: V Sussexu, převážně. (To zase ne tak úplně, ono jsou to buď květiny, zvířátka, nebo druhá světová.)

líbí se mi, ale nevím, jestli bych řekla, že je to báseň. stejně dobře by to mohl být úvodní kousek prózy. nebo odpověď na 'jak se máš, co děláš?'
z oné absence formy jsem trochu rozpačitá.

Líbí se mi pečlivost, s jakou vypravěč/ka popisuje detaily, kterých by si běžný chodec asi nevšiml, případně je je zběžně zaregistroval a vypustil ze své senzorické paměti. Určitým způsobem mi připomíná Virgini Woolfovou - ne stylem psaní, ani náhledem na svět, ale možná právě tou pečlivostí. Při popisu vlaku si připadám jako nadbytečný přihlížející, protože nadšení vypravěče/ky nerozumím. Celý útvar na mě působí autenticky, ale nikoli spontánně. Je zajímavý a četl se mi dobře a rozhodně (aspoň mě) vybízí k přemýšlení. (Vypravěč/ka mi svým postojem k neživým věcem taky připomíná Auri.)
Zkoumání lidí mi připadá jako velice povýšený koncept.

místo jak bych dala jako, protože tam pak nemáš dvě k za sebou. není to špatné, ale umíš i líp.

samiVdavu: Orionka: NoWiš: díky za komentáře :) (chtěla bych si trochu obhájit ty tulipány jakožto odkaz na deliriózní stav, kvůli kterému hodně lidí do amsterdamu jezdí, ale to je asi jedno. frázi jsem si půjčila z jednoho textu od oscara wilda (ea?eho?) o absinthu


'Time to go, Sir' he called out to me. Then he brought in a watering can and began to water the floor.'Time's up Sir. I'm afraid you must go now, Sir.'
'Waiter, are you watering the flowers?' I asked, but he didn't answer.
'What are your favourite flowers, waiter?' I asked again.
'Now sir, I must really ask you to go now, time's up,' he said firmly. 'I'm sure that tulips are your favourite flowers,' I said, and as I got up and passed out into the street I felt - the – heavy – tulip – heads – brushing against my shins." )

Singularis: Děkuji za dlouhý a obsažný komentář. Já si při psaní taky vzpomněla na Kittchenovy Sudety, ale psala jsem o těch svých, neb Kittchen má pražský přízvuk a naše příslušné Sudety se liší.
Málokdy přemýšlím o tom co píšu doslovně a teprve později nalézám další skryté významy. Té výšky ve vrstevnicích bych si asi nevšimla, díky za tenhle střípek. :)
U nás máme zastávku jménem Ricka, protože je to konečná uprostřed ničeho a skoro nikdy tam nikdo nejezdí.

DDD: Díky! Pořád mi ale připadají neadekvátní.

Stin: Hlasitě!