Yanishka: Jak už říkala Orionka, spisovná čeština 'by jste' nezná, správně je 'byste'

Hrubka v názvu a množství otazníků kazí dojem z jinak docela fajn díla...

one: představuj si raději skins... mohla bych vyprávět

Nikytu: Rozhodně nejsem odborník, ber mě s rezervou. Ale haiku je mnohem více než forma 5-7-5 slabik. Vychází z jedinečného kulturního prostředí, má dlouhou tradici a určitá pravidla vnitřní kontinuity, které zahrnují použití tzv. sezónního slova (kigo), dva kontrastní obrazy, které tvoří paralelu a ještě několik dalších estetických principů, které bez znalosti japonské kultury ani nejde přeložit do jiného jazyka.
Říkejte mi konzerva, ale myslím si, že pokud haiku není napsáno s tímto vědomím a znalostmi o jeho rpincipech (a možná i v japonštině), nejedná se o haiku, ale pouze o hrubě okleštěnou a neumělou západní variaci na tento útvar. To neznamená, že takováto variace nemůže být krásnou a citlivou miniaturou - pouze to, že se nejedná o haiku.
Jo a 'kamínky skály' mi nepřipadají jako gramaticky správná fráze.

Jak to děláš, to nikdy nepochopím... tradičně nádhera, byť jen střípek. Kdy vydáš mozaiku?

neuznávám to jako haiku, ale budiž črta

one: also, ta fotka je autorská?

Čekala jsem vynalézavější herezi (třeba bez čárky ve druhém verši), ale i tak je to, well, boží :'D

Závidím ti ten jakoby manický náboj tvého psaní, nutkání něco sdělit - to je pro silnou poezii důležité, možná nejdůležitější. (Kdo ví. Stojí silná poezie za realitu co k ní vede?)

Souhlas s Jessie, působí přirozeně, nesvázaně formou a zadáním - za mě super.

one: Náhodou, gympl je jedno z nejvíce představivost povzbuzujících míst. Na gymplu se může stát všechno.

Další z nekonečných variací na zamilovanej angst a mladou patologickou apatii - jsem cynik, piju kafe, venku je šedý ráno a ono to stejně bolí.
Ale když se prožívá, tak je pravá a co na tom, že stejnejch cyniků už byla spousta a podobnejch básní taky.
Líbí se mi.

Ten konec mě nechává v očekávání, působí utnutě, i když formálně není co kritizovat. Taky mi trošku drhne 'dcera, jež zvaná je Rimbaudova' - celkově je to ale dobrá atmosférická črta, i když možná postrádá pointu (nebo je tak hluboko či tak osobní, že mi unikla.)
Also, vítej.

DDD: Moc děkuju... jsem ráda, že nepůsobí ultranadneseně :)

mechanická okurka: díky - je specificky o loučení básníků, tak jsem ráda, že se dotkla.

Singularis: To rozhodně - ale to všechno jsou podkategorie loučení, nejdůležitější je možná to, kdo je odcházející a kdo opouštěný. (Samozřejmě jsou i loučení na půl cesty, ale zřídka)
Ale možná ho ani nelze rozdělit a popsat.

Chápu, že báseň tě neoslovuje, je hodně osobní, spíš pro mě než pro čtenáře a taky hodně nesrozumitelná.

A42: Neumím vymýšlet názvy, bohužel - asi už se to stane tradicí. Taky nemyslím v jednom jazyce a často mě fráze z jednoho inspiruje k napsání něčeho v jiném. (A děkuji za inspiraci, teď chci napsat něco o překládání významů.)

Letadlo: Děkuji - jsem ráda, když se poezie týká. Jinak to nemá smysl.

Sokolička: DDD: Moc děkuju :)

annaav: dekuju