Zamila: díky

souhlasím s Yanou...

popsalas skoro přesně mojí zkušenost a téměř ve stejné době , kdy k ní došlo... zvláštní, že člověk naráží na své bolesti aniž by si je záměrně vybíral... kmotrov má pravdu, stojí za to žít, i když se zdá , že je toho málo, ale není, naopak, je toho hodně, jen to ted ještě nevidíme... ale už se rozednívá...

stále aktuální, co?

taron: taky stále ještě řeším, jestli jsem nezklamala- jak moc jsem zklamala- jestli jsem nemohla udělat víc... ale asi ne... jenom se stále nemohu smířit...

stále máš pocit , že jsi slepá? a touha je nanic? neposouváme se dál? a neměníme své emoce pod vlivem prožitků? mě se to mění, každou chvíli ted, najednou jsem dole a pak zase plná víry...

a zase cítím nějakou bolest, zklamání...

smutná, něžná, jakoby z ní vanula nějaká vzpomínka po obrovské ztrátě, a pokorná... prostě nádherná , moc se mi líbí... ale nevím proč

Jen se vybýt a vybít
ze svého vlastního těla i duše.
znám ten pocit, i když nejsem umělec... nádherná, i když asi dost osobní ...

nevím přesně co tě inspirovalo k napsaní této básně, ale asi něco hodně bolavého , možná i proto je tak citová a krásná...

ano, krásně to vyádřila taron: my křičíme písmeny , a přece co napíšeme je napsáno ani ne tak na papíře, jako v naší duši., nic víc ,nic míň to není, logicky ...

možná ne tak usilovně hledat , ale jen si tak krásně žít /pokud to lze/, jak říká Květa Fialová je smysl života - čerpající ne z vlastní sobeckosti, ale zen budhismu, a neubližovat druhým, třeba by to stačilo... ono prožít šťastný život není tak málo, kolik lidí to "štěstí" má ?

krásná, no jo, krásná, třeba obrat brodit se extází lásky... ach, jak se mi stýská po lásce se vším všudy, holky , vy mě vždycky rozpláčete...

hezká ... souhlasím s Yasmim, a vysvětlovat co jsem básní myslela, je prostě hloupost, protože každý si v ní má přece najít to své... stejně jako autor...

moc se mi líbí, jak obsahem, tak stylem psaní... možná proto, že jsem v ní našla kus sebe, díky...

krásná, krásná... není co dodat, vše již bylo řečeno přede mnou...

některé vzpomínky by měly zůstat pod hladinou... pěkná

a snídal tu chvíli dlouze... no taky moc hezké... taková rána dělají život životem...

Jen tak se smát
a šťastně si žít. - krásný smysl života... tak to má být ...

jj, i tak to někdy cítíme, hezky napsané a vyjádřené...