něha která taje
jako stíny minulosti
hezká ...

Ach.... co dodat... je to tak...

zajímavé - krásné... jen nevím kterou číst dřív...

krásná...

ŽblaBuňka: shane: naložte si tam své, a poznáte... hořkosladce - jako život...

shane: díky, že má díla nepřehlížíš...

shane: však to taky bylo i směrem k tobě...

shane: milovat můžeme navěky, stejně jako nikdy nezapomeneme na první lásku, ale žít bez lásky až do konce věků - já nedovedu...

hezká...

Zamila: vidíš? tak to je přesně mužský přístup - my bychom to tu rozebírali do večera a oslov radek řekne :líbí
jedou v tom i ti starší...zvláště rozvedení, ti do žádných nových vztahů -trvalých nechtějí...tak to je život...???

Zamila: jj, vždyť i o tom už jsem se zmínila : Jsou muži, Napořád... Oni chtějí opravdu volnost , klid,občasný sex bez závazků,absolutní soukromí... jak muži , tak ženy -ale muži víc, cítí se víc svazováni...možná mají i pravdu, protože ženy chtějí být spolu a oni cítí spíš vedle sebe...

Orionka: zkus, je to úžasné ... a pak ta relaxace s tím spojená... taky záleží na tom, které lázně si vybereš...

Zamila: souhlasím... v našem vztahu také byly krize, ale vydželi jsme spolu 32 let ,a možná dál,kdyby... jen mluvit a druhého poslouchat a snažít se pochopit, pochopení, porozumění a tolerance vůbec není klišé, jak se zdá...

Zamila: díky, jsem ráda, že se líbí... i když moc nerozumím- líbí se ti začátek - kde jsou ta inkriminová slova,na konci z nich není ani jediné...ale asi je to jen ten tvůj spěch, abys stihla všechno a nic ti neuteklo, všimla jsem si kolik máš v minulém měsíci komentů a kdykoliv jsem koukla na psance, bylas tam taky... člověk by se měl umět taky pozastavit, nebo to život udělá za něj - a k tomu zastavení je pivní koupel jako dělaná - doporučuji...

Amelie M.: Vejdete... je s tím počítáno, anebo se k sobě přitulíte...

Amelie M.: díky, a tu koupel vyzkoušej, je to báječný - možná už ses koupala...

shane: jj, určitě se z té chřipky dostaneš... díky

Škoda , že si nevážíme lásky , když ji máme a nepracujeme na ní, na jejím rozvíjení, aby neuvadla, a když se ztratí, jsme vykolejení a chtěli bychom vrátit zpět, a ono to někdy nejde... pak pláčeme a rveme si vlasy, jak jsme byli hloupí, slepí, možná necitliví,jistí si něčím, co je tak křehké a tak lehce se rozbíje... a najednou máme prázdné ruce a ne a ne je zaplnit...
evoluce vztahu a redukce citu? - je to jen na nás samých...říká se : jaký si to uděláš, takový to máš... prostě jsme jenom lidi, i ti na druhé straně, a každý vnímáme přítomnost jinak - nakonec i minulost... to jsem se rozpovídala...

pravda, je potřeba uvolnit své emoce,zvlášť když je druhá strana nevnímá,ale ta míra, jak říkáš... každému to někdy ujede,no a pak nezbývá než zase slepovat...

Amelie M.: díky,já vím...to ta dýňová atmosféra..