shane: Ne - nevnímala jsem to ani jako výhru, ani jako vysvobození. Byl to jen okamžik smíření se s osudem - ale celkově to pro mě byla největší bolest, jakou jsem kdy prožila. (Ne ten vztah - ale jeho ukončení.)

shane: Děkuju za zpětnou vazbu - vždycky je pro mě zajímavé, jak tatáž slova působí na každého člověka trochu jinak (jak říkáš, "podle vlastních pocitů a zkušeností"...).

koiška: Já taky... a pak ještě podzim, léto a zimu (asi v tomto pořadí :-) )

Zamila: Děkuju... :-) ... těší mě, že se líbí i Tobě.

vanovaso: Ty první dva verše přišly jako první... ty ostatní až jako jejich "doplnění", po chvilce...

Zamila: Jsem ráda, že se Ti líbí :-)

vanovaso: koiška: Děkuju :-)

Lenča: Přesně... smířené "sbohem".

shane: Mně to ani moc smutné nepřipadá... cítila jsem v tu chvíli klid a mír.

Devils_PIMP: Díky, Devilsi :-) ... prostě mě ignoruj, to bude k oboustranné spokojenosti ;-)

Jiří Turner: Tak za to moc děkuju :-) ... já totiž netoužím po kritice. Chci si jen sama pro sebe (a třeba i pro někoho jiného, koho to osloví) zachytit určitý okamžik života, aby mi neutekl mezi prsty.

DDD: Taky to cítím :-) - dokonce už docela dlouho, i když jen občas: zatím si jaro hraje se zimou na schovávanou :-)

Moc hezká... cítím to podobně.

Lenča: Tak on porod je posvátná věc... a bolest prý v něm nemusí být přítomná, pokud je přítomná radost, uvolnění se a přijetí, plynutí s proudem... Já vím, že pro přírodu jsou "porodní bolesti" a "těžká hodinka" absurdní pojmy :-) . To je jen moje netrpělivost a přílišné těšení se na jaro a sluníčko - tak si ten únor zpříjemňuju uvědoměním si, že se jaro právě rodí :-)

Amelie M.: Až na ty první dva verše - v nich se nějak zkoncentrovala moje fobie z února :-D

Tak to by mě taky zajímalo... :-D

taron: Ty to znáš, já vím... díky za pochopení téhle poslední sloky.

Amelie M.: :-D :-D :-D - díky za porci smíchu :-)

vanovaso: "Rozum se v srdci utopil" - tak to mě dostalo. Přesný popis mého stavu :-D

taron: Mluvíš mi z duše... Soucítím, objímám.