Působivé memento, hezky napsané. Naštěstí mezi blízkými nikoho starého nemám, věkem tedy ano, ale jinak ne. Stáří je totiž stav mysli, nikoli těla.

Severak: Svetr s koníčky splnil moje očekávání, takhle jsem si to představovala. :) Myslím, že právě tento obraz báseň ozvláštňuje, opravdu je v něm poetika. Frázím rozumím, ale připadají mi zástupné. Fráze jsou nafouklé nic a nemůžou chybět, v tomhle zůstáváš na povrchu věci . ;-)

Milé s úsměvným koncem.

Hm. Schází a frází se pěkně rýmuje, ale stejně se mi nezdá, že by někomu mohlo scházet právě tohle :). Svetr s koníčky zaujal... snad tam taky není jen kvůli rýmu, je to zajímavá představa, ani nevím proč...

Jiří Turner: Děkuji.

Jiří Turner: Děkuji. Možná tu symboliku rozvedu v nějakém dalším dílku :).

Jiří Turner: Jo, na tom něco bude :)

Jiří Turner: Děkuji za názor. Vím, že bych měla víc cizelovat, a nejenom tady...

Amelie M.: Tak to těžko, mažu se s váma jak s máslíčkem... budu muset přitvrdit, holoto! :D

Myslíte, že je to daný jednou provždy? Já u sebe pozoruju přechod od introverta k extrovertovi :D.

Teté: děkuji za návštěvu :)

Smutné, hezké.

a já myslela, že je to o Jendovi ))

kmotrov: Moc děkuji za úžasný rozbor!
Frázování na 4 a 4 slabiky důsledně dodržuji všude. Ale souhlasím, že "žádná akce, samý žvásty" by znělo důrazněji.
Možná to vnímám trochu jinak, šlo mi víc o obsah a závěr třetí sloky pokládám za tu správnou tečku. Zároveň vím, že se na věci nedívám recitační optikou (nikdy jsem nic nerecitovala) a to je určitě špatně. Další mojí slabinou je netrpělivost, skoro nic nenechávám uzrát a dávám to sem ještě za horka. Takže jsi se docela trefil... ale stejně jsem zrovna s tímhle dílkem docela spokojená :).

taron: Díky, krásný nový rok!

Líbí se mi, plyne úžasně přirozeně. Poznání je asi vždycky relativní a někdy je zvláštní, jak se schováváme právě před těmi nejbližšími.

Působivě vylíčeno, líbí se mi nenápadné rýmy. Závěr pobavil, i když to možná nebyl účel.

Kdysi jsem si říkala, jestli se sama sobě jenom nezdám :). Zajímavé zamyšlení. Některé chvíle jsou výjimečné, ale vědomě určit jejich výjimečnost, to chce silnou osobnost a silnou vůli.

ONA ho vědomě trápila. Možná proto, že byla tak mladá. Mládí bývá někdy bezcitné, ale kdo by mu neodpustil... ON se vědomě nechal trápit a ještě si vsugeroval, že to je tak nejlepší. Skutečné přátelství (ne potlačená láska) je úžasné a snad k tomu jednou dospějí.
---
Z příběhu je cítit opravdovost. Líbí se mi i forma a určitá strohost, která mu sluší. Jen na tu shodu podmětu s přísudkem by sis měl dát větší pozor.

Mayfair: Moc děkuji!